Smrt je jediná jistá věc

Smrt se přihodí. Smrt je jediná jistá věc. Všechny ostatní věci v životě jsou nejisté. Jen smrt je jistá. Smrt se přihodí, ať se jí pokoušíš předejít či nikoliv. Nemůžeš před ní utéct. určitým způsobem už se přihodila ve chvíli, kdy ses narodil. Půlka už se jí přihodila, a druhá půlka bude následovat. Tyto dvě poloviny nemůžou být odděleny.

Buddha znovu a znovu říká: „Jak ses jednou narodil, musíš zemřít“ – protože do smrti jsi vstoupil svým narozením, narození je vstup. V jistém smyslu už jsi mrtev. Už jsi začal umírat. Ve chvíli, kdy ses narodil, jsi začal umírat. Tvůj proces umírání již začal.

My se však smrti obáváme. Lpíme na životě. Proč lpíme na životě a smrti se obáváme? Možná, že jsi o tom ještě nepřemýšlel. Důvod proč lpíme na životě, zatímco smrti se bojíme, je totiž nepochopitelný. Lpíme tolik na životě, protože nevíme, jak žít. Lpíme tolik na životě, protože ve skutečnosti nejsme živí. A čas plyne, smrt se blíží a blíží. Dostáváme strach, že smrt se blíží a my jsme dosud nežili.

To je ten strach: smrt přichází a my jsme dosud nežili. Jen se na život připravujeme. Nic není hotovo. Život se ještě neuskutečnil. Ještě jsme nepoznali extázi, kterou život je, ještě jme nepoznali požehnání, kterým život je – ještě jsme nepoznali nic. Jen vdechujem a vydechujem. Jen vegetujeme. Život je pouhou nadějí a smrt se blíží. A když se život ještě nepřihodil a nastane smrt, pak se jí samozřejmě obvykle bojíme a nechceme zemřít.

Jen ti lidé, kteří skutečně žili, jsou připravení, otevření, vnímaví, vděční za smrt. Potom smrt není nepřítel. Pak je smrt naplněním. Jestliže jsi doopravdy žil a víš, co je to život, pak smrt není konec života. Je to naplnění, vrchol, vyvrcholení, je to poslední věc, kterou život může nabídnout – ta nejlepší.

Osho, Nejvyšší nauka