K zamyšlení

Při duchovním cvičení nejde o to, abychom získali vědomosti, ale abychom se naučili, jak milovat. Jsme schopni milovat to, co nám je dáno, milovat uprostřed toho, co nás obklopuje, milovat sebe i ostatní? Jsme schopni rozpoznat, jaké osvícení nám každé ráno nabízí slunce? Pokud ne, co musíme udělat v těle, srdci a mysli, abychom sami sobě dovolili otevřít se dokořán, všeho se zříci, spočinout ve své přirozené dokonalosti? Brána je otevřená – to, co hledáme, leží přímo před námi. Je tomu tak dnes i kdykoli jindy.

„To já jsem ten, kdo musí milovat sám sebe. Nikdo jiný mi nemůže poskytnout pocit celistvosti. Takovou lásku si dokážu nabídnout jen já sám.“

Jack Kornfield, Po extázi prádelna