Milí přátelé,pojďme se společně podívat na energii,která k nám přichází spolu se zítřejším Novoluním.
V lunárním 13-ti měsíčním mayském kalendáři náleží tomuto dni sluneční glyf CIB – Sova,Kondor
Sova je pro mnohé původní národy symbolem slunce uprostřed noci.Svýma kulatýma očima totiž dokáže skvěle vidět i v temnotě,proto spatří o i to,co je skryté.Dobře se orientuje v oblastech „stínu“. Spojuje svět světla a tmy,klamu a moudrosti.
Dvojitá spirála nakreslená na glyfu CIB symbolizuje dvojí tvář Hunab´Ku ,prvotní boží energie – Slunce a Měsíce,dne a noci,mužské a ženské energie,života a smrti.Spirála ztělesňuje mohutnou tvůrčí sílu,emanaci.Spirála se může rozpínat i smršťovat,a proto může zobrazovat růst a slábnutí síly Slunce,přibývání a ubývání Měsíce a analogicky k tomu i zrození a smrt.Může představovat i rotaci Země.Stejně tak symbolizuje i cestu ke skrytému středu.Hůl je znamení průvodce,spojuje tělesnou úroveň s duchovní a pozemskou rovinu s božskou a současně pomáhá nalézt správný směr v turbulencích podél naší cesty.
CIB naznačuje hluboké spojení se Zemí a její životodárnou silou.Zároveň je ale také znamením karmické očisty – kondor je pták pojídající mršinu.K tomu se analogicky vztahuje to,co je všeobecně známo – totiž že okamžiky neštěstí a temnoty čistí naše duše.
CIB je mystickým převozníkem,který nás pozemšťany vede při návratu ke hvězdám.Je potřeba si uvědomit,že naše vlastní páteř je onou převozníkovou holí,která ukazuje na Nebeskou klenbu.A tak se můžeme prostřednictvím meditace kdykoliv naladit na Vesmírné vědomí a odhalovat postupně strukturu a význam Vesmíru.
Glyf Cib předznamenává den pevných rozhodnutí a pravděpodobně i nějakých zkoušek.Může to být náročný den,během kterého budeme konfrontováni s bolestí,která má kořeny v hluboké minulosti.Pozitivní je,že si budeme schopni dobře uvědomovat,co je skutečnost a co je pouze klam.Takže nepropadejme depresím,ale pusťme se do práce… na sobě samých! Je možné,že jsme na pokraji znovuotevření brány do Zahrady Ráje,z které jsme kdysi byli vyhnáni!
Milí přátelé,od jarní rovnodennosti došlo ve světě k rychlému sledu mnoha závažných událostí (aféra o sexuálním zneužívání knězi katolické církve,ropná havárie ,výbuch islandské sopky atd),což je jen potvrzení toho,že jsme konfrontování s novou úrovní planetárního zrychlení.Transformace naší reality je citlivými jedinci pociťována třikrát rychleji než v březnu.Od Novoluní,které proběhlo 14.4. letošního roku mnozí z nás čelíme ve svých životech velkým změnám. A pod vlivem nadcházejícího zítřejšího Novoluní můžeme očekávat další zhruba trojnásobný nárust zrychlení naší očisty. Během tohoto Novoluní dojde k velmi silné rezonanci s energií katastrofy,která se stala dle Mayského kalendáře během 6.Noci Regionálního podsvětí – zhruba před 10000 lety,kdy přišla série pohrom, která zpřeházela celou naši sluneční soustavu a naklonila zemskou osu.Byl to čas,kdy Země málem zemřela.
Přečtěte si,prosím,následující text z knihy Cataclysm,od autorů Allan,D.S.-Delair,J.B. o této události.Možná se probudí vaše vnitřní vzpomínka na tuto událost.
„Úlomky supernovy doletěly k Zemi,atmosféra se nabila elektřinou a voda i vzduch se začaly zahřívat.Země začala být horká a páchnout všem živým tvorům ,na povrchu se naskytlo hrůzné divadlo:na nebi se objevily strašné příšery,které měnily tvar a barvu,občas vypadaly jako obrovský pták nebo svíjející se had či drak.Ať to bylo cokoli,nic strašnějšího se nikdy předtím na obloze neobjevilo.Dokonce se zdálo,že se to pohybuje proti směru Slunce,a lidé v hrůze padali na kolena.Děsivý oheň na obloze se po několik dní stále zvětšoval a když se přiblížil a minul Měsíc,zdálo se,že přeletí nad severním pólem.Země se začala naklánět k přízraku a přišly strašlivé vichřice,které všechno odsávaly pryč.Z nebeské klenby se ozvala ohlušující exploze a Země se otřásla.Během hodin začaly na povrch dopadat kusy ledu,kroupy a gigantické masy vody.
Co se děje? Co to je? ptali se všichni,kdo se dívali na hrozící nebesa.Atmosféra implodovala a všechny živé tvory vyděsila ohlušující rána.Velké elektromagnetické bouře přemohly bioelektrická pole zvířat,lidí,rostlin a dokonce i kamenů.Toho dne se strach vtiskl tak hluboce do lidského povědomí,že od té doby se naše mysli pokoušejí vzpomínku potlačit a popřít.Nastal chaos,vulkány začaly soptit,moře a jezera se vařily a Země se otřásala a praskala jako šílená…Zpomalení zemské rotace zapříčinilo,že větry foukaly zuřivě a silně – vichřice povalily celé lesy,vybičovaly mořké vlny tak,že byly vysoké jako hory,pohnuly obrovskými skalami a přemístily nesmírné množství volného materiálu z povrchu na velké vzdálenosti.Mezitím se pod trýzněnou zemskou kůrou valily proudy magmatu.Někde tekly řeky žhavé lávy,padal déšť do ruda rozpáleného popela a vířila rozlehlá mračna vulkanického prachu a plynů,jinde nezkrotné plameny pohltily všechno živé,co jim stálo v cestě.Zároveň se ze sopek a puklin hrnuly laviny vařícího bahna,stékaly po svazích a údolími,tlačily před sebou další balvany a zanechávaly za sebou další rýhy.“
Moji milí, toto byla doba,kdy jsme jako lidstvo opustili Zahradu Ráje a napojili se na vibrace strachu;doba,kdy jsme ztratili vědomí Jednoty.Zdá se,že během zítřejšího Novoluní můžeme být konfrontováni s pocity podobnými těm,které jsme tehdy vnímali .Možná budeme také velmi intenzívně vnímat tehdejší bolest Matky Země.Vlivem této přicházející energie se mohou odkrýt nehlubší vrstvy našich zranění. Budeme vyzýváni,abychom přestali fungovat podle starých, již nefunkčních mentálních a emocionálních programů.
Není to o tom,že bychom měli či mohli být fyzicky konfrontováni s podobnou katastrofou,ale s pocity,které jsme tehdy vnímali.Stejně tak jako se kdysi otřásala Země,projdeme i my dříve či později vnitřním zemětřesením,při kterém se uvolní mnoho bloků a naše vnitřní realita se promění.
Ať se děje co se děje,nezapomeňme hluboce dýchat a neustále si přípomínejme,že my všichni v této realitě i mimo ni,jsme součástí kosmického plánu,a že jediné,co se po nás vyžaduje, je tomuto plánu důvěřovat.
A tak pojďme,moji milí a otevřme se (nejen zítra) tomu novému co přichází na naši planetu a hlavně při tom zůstaňme naladěni na vibraci lásky. Ptáte se jak? Třeba tak,že pokaždé,když budete hledat hledat odpověď na nějakou otázku,obraťte pozornost do svého nitra a zeptejte se sami sebe: „Po čem v této chvíli nejvíce touží mé srdce?“ A potom se prostě zaposlouchejte do jemného šepotu,kterým k vám promlouvá vaše duše.A důvěřujte tomu,že brána k Pravdě není někde venku,ale přímo ve vás.Nebojte se jí projít.
Jsem v tom s vámi.
Vaše Sofie
Prameny: Barbara Hand Clow: Katastrofobie
Magda Wimmer: Poroctví Mayů
Spilsburyová,Bryner: Mayské orákulum
Přidat komentář