Vnitřní cesta

 

Marie prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí přátelé, jsem Marie. Všechny vás zdravím, ráda vás tu vidím.

Vězte, že vás milujeme, a vězte, že jsou kolem vás spirituální průvodci, kteří jsou jako staří přátelé. Z našeho úhlu pohledu jste od nás jen na mrknutí oka. Pro vás se však zdá být spirituální svět daleko a to je důvod, proč o sobě často pochybujete a váháte důvěřovat hlasu své intuice.

Ve vašem každodenním životě jste pohlceni aktivitami dne, lidmi a situacemi, které přitahují vaši pozornost. A tak se potácíte, neboť neustále pozorujete svět skrze své smysly: svýma očima, ušima a nosem. Senzorické dojmy vás mohou zbavovat vize vaší vnitřní reality, vaší vnitřní dimenze. Kromě toho jste byli vycvičeni, abyste příliš přemýšleli, shromažďovali a třídili informace ze svého prostředí svou myslí a odtud odpovídali světu. Dimenze spirituálního světa, která ve skutečnosti proudí skrze vás a které jste taktéž součástí, je doslova velmi blízko, když víte, jak do ní vstoupit.

Vstupování do vnitřního světa je ve skutečnosti o ústupu ze světa vnějšího a plném zakotvení ve svém těle a pocitech. Vaše intuice a vaše tělo jsou dvě cesty, dva mosty, které vám umožňují obrátit se dovnitř. Když vědomě vstoupíte do svého těla, poskytuje vám cestu, jak se dostat blíž spirituálnu uvnitř vás. Doslova pak propouštíte vnější svět, svět smyslů, svět davů a hluků kolem a začínáte si znovu uvědomovat sami sebe!

Spojování se s vaši tělem zvyšuje vaše vědomí, a tak to nyní učiňte. Sestupte svým vědomím z vaší hlavy, přes vaše záda a nohy dolů do Země. Buďte zcela přítomní a vědomí si pouze sami sebe, vše ostatní propusťte. Vnímejte živoucí přítomnost uvnitř svého těla a zhluboka se nadechněte ze svého břicha. Poté učiníme vnitřní cestu, která vás přináší blíže ke spirituálnu.

Představte si, že jste v lese. U každé ruky máte dítě. Na levé straně je dívka a na pravé chlapec. Procházíte lesem a cítíte, že někde ve vás je jakási naléhavost jít hledat. Máte pocit, že samotný les vám dává vodítka, a tak hledáte stezky nebo otevřená místa, která vás na cestě vedou, ačkoli si nejste jisti, kam to je. Máte však pocit, že tam existuje něco, co si žádá dovršení.

Děti, které stojí na obou stranách, jsou poněkud neochotné jít na váš průzkum. Na chvíli se k nim skloňte, abyste se pokusili pochopit, co vyjadřují. Po vaší levici je dívka, která se bojí. Není ochotná jít na všechny tyto neznámé stezky. Bere vaši ruku, zavěsí se na ni a žádá vás, abyste zůstali zde, kde je to pro ni bezpečné. Prosí, abyste zůstali tady, a chce, abyste žili na místě, kde nyní jste. Říká, že víme, co nyní máme, a že je to dobré. Dívka reprezentuje strach ve vás.

Les je dobrý, ve skutečnosti je to nádherný les, vy však stále cítíte, že něco chybí. Víte, že existuje místo, země, kde víte, že budete lépe zapadat, kde se může vaše povaha lépe manifestovat a kde je více životadárné prostředí. Cítíte se s tímto strachem v rozporu, protože víte, že jste na vnitřní cestě do této nové země.

Pak se díváte na malého chlapce po své pravé straně. Stojí tam se svraštělým obočím a vypadá nahněvaně, říká: „Ať tě ani nenapadnetam jít. Nevěřím tomu.“ Malý chlapec je ostražitý vůči nebezpečí a myslí si, že jste nespolehliví a lehkovážní, když ve skutečnosti usilujete o něco, o čem nevíte, jak dopadne. Chce vás držet zpátky a důrazně vám říká, abyste tu zůstali.

Všimněte si vašeho postoje vůči těmto dvěma dětem. Vnímáte je jako břemena? Dráždí vás nebo cítíte, že byste jim měli pomoct, neboť k vám patří? Ve skutečnosti nemůžete do nové země, kterou hledáte vstoupit bez těchto dvou dětí, protože sami tam nemůžete. Kupodivu tyto dvě děti potřebujete, abyste se do této země dostali.

Tak si sedáte a díváte se přímo na děti. Nejdřív se podíváte na dívku, vidíte v jejich očích strach, když říká: „Bojím se v lese neznámého, temnoty, divokých zvířat. Neodvážím se to tu opustit. Nevím, v co bych měla věřit. Necítím žádné vedení, žádný směr.“ Pohleďte hluboko do jejích očí a povězte jí: „Já jsem tvůj směr a průvodce. Důvěřuj mi.“ Vnímejte, zda jí dokážete přenést tento pozitivní pocit, aby se trochu podvolila. Pozorujte jazyk jejího těla a pak se jí zeptejte, co od vás potřebuje, aby vám důvěřovala. Dejte ji tuto důvěru a uklidněte ji. Řekněte jí, že k vám může kdykoli přijít pro radu, že ji budete ochraňovat a že ji bezpodmínečně milujete. Vnímejte, jak se v dívce objevuje záblesk nadšení a nová jistota. Nyní její ruka tiše leží ve vaší.

Nyní se obraťte ke chlapci. Chlapec je nahněvaný, má své důvody, je hluboce rozrušený. Chlapec představuje brnění, které jste si vystavěli, odpor proti důvěře v život. Chlapec říká: „Nedovolím nám žádnou další újmu. Ochráním nás před ní, a tak musíš poslouchat, co ti říkám. „Chci tě chránit proti dalším zraněním, proti další bolesti. Měl/a jsi ve svém životě bolesti dost. Hlídám tě a bráním. Zůstaňme tu a nepokračujme v dalším hledání. Je tu bezpečno a můžeš tu postavit bezpečné místo nebo najít jeskyni, kde se můžeme schovat.“

Ve svém srdci cítíte jistý druh smutku k tomuto chlapci, neboť to myslí dobře. Chce vám pomoci zmírnit vaši bolest a vyhnout se opakovanému ublížení. Ale to, co ve skutečnosti dělá, je, že vás udržuje od jakéhokoli nového štěstí, od hlubokého spojení a otevřenosti k životu. Chlapec představuje váš odpor vůči životu a bránění se. Vnímejte, zda se k němu můžete přiblížit a spojit se s ním svýma očima nebo nějakou jinou cestou. Řekněte mu, že chápete, proč je rozčilený. Nikdy mu nebylo jasné, proč musel prožít v životě určitá traumata a proč se tyto věci dostali na jeho cestu. Odpovídá na bolest, kterou má v sobě a které nerozumí.

Uvnitř vás existuje vědění, pocit, že tato bolest má důvod, že byla součástí vaší cesty. Je to vědění, které není nutné vyjádřit slovy, je to zkrátka pocit. Pokuste se tuto moudrost chlapci sdělit pohledem do očí nebo výrazem v obličeji. Je to pocit, že jste na velmi dlouhé cestě a že vše je dílkem puzzle. Že byste měli pokračovat a důvěřovat proudu života, který přinese nové věci a tuto starou bolest spláchne, pokud zůstanete otevření.

Vnímejte, zda svaly na chlapcově těle trošku povolují, když mu pokládáte ruku na rameno. Možná cítíte velkou bolest, která v tomto malém chlapci žije. Smutek po tom, co kdysi bylo a nyní je ztraceno. A pak řekněte chlapci: „Potřebujeme tě. Já a ta dívka vedle mě, potřebujeme tě. Je zapotřebí tvé životní síly, tvé vášně, abychom tuto cestu dokončili. Dovol proto své vášni znovu proudit, dovol si vstoupit do nového, protože tvá odvaha a oddanost jsou pro tuto cestu zásadní.“ Pak spolu vy tři jdete a děti se mění na děti, jaké by měly být – veselé, odvážné a plné dobrodružství. Nezajímají se o zítřek a o to, co přijde – důvěřují přítomnosti. Dovolte si nyní být těmito dětmi vedeni a dovolte jim si hrát.

V určitém okamžiku narážíte na průlom v lese, kde začíná nová krajina. Zdá se jakoby rostliny, stromy a zvířata více zářily. Krajina jako by vás zvala a vítala, a tak vstupujete do této zelené země. Vnímáte lehkost a pohodlí, které na vás dopadají, a vy překračujete hranici mezi starým lesem a novou zemí. Děti tančí vedle vás a běží do nové země.

Cítíte se tu Doma – cítíte se svobodní. Vaše kroky jsou lehké a vy vdechujete energii, která není z tohoto světa. Cítíte spojení tohoto spirituálního místa s pozemským, nejsou od sebe navzájem oddělená. Na Zemi je pro vás místo, obrazně a doslova, fyzické místo, které je rovněž místem spirituálním, místo, kde můžete zažívat to světské aspirituální spolu.

Proběhněte se tam na chvíli nebo se posaďte nebo položte na trávu. Vnímejte slunce na své kůži a život kolem sebe: ptáky, hmyz, zvířata, květiny – vše žije v přítomnosti. Děti si hrají a tančí, a když nastane správný čas, požádejte je, aby k vám přišly. Když s vámi sedí, zeptejte se nejdříve dívky: „Co je pro mě nyní v mém životě na Zemi důležité? Dej mi nějakou zprávu nebo pocit. Co je pro mě nyní důležité?“ Nechejte dívku, aby vám to pověděla pohledem, slovem nebo gestem. Vnímejte také, jak vás podporuje, jak se nyní pro vás stala jakýmsi průvodcem, zatímco předtím to bylo naopak.

Pak se otočte na chlapce a dovolte mu říct vám, co pro vás považuje za důležité. Existuje něco, co pro sebe můžete udělat, něco co vás podpoří? Zeptejte se ho, co je podle něj důležité. Pak dětem poděkujte a nechejte je si znovu hrát. Vraťte se k sobě do přítomnosti a vězte, že můžete kdykoli tuto vnitřní cestu učinit a vystoupit z každodenního života a z toho, co vás tolik zaměstnává a kvůli čemu ztrácíte se sebou spojení.

Pokud se něco ve vás cítí nepohodlně, bude to tím, že jsou u vás děti, které chtějí vzdorovat, které vám říkají, že nemusíte nic měnit, že musíte pokračovat v práci a přizpůsobovat se situaci. Jsou to hlasy strachu a nedůvěry, symbolizované dívkou a chlapcem. Jsou to přesně ty děti, ty emoce, které způsobují, že se potápíte ještě hlouběji do sebe, když se odvažujete být svým vlastním průvodcem. Právě rozhodnutím a uvolněním těchto emocí, přichází hlubší realita na světlo. Tyto děti pro vás mají cennou zprávu, a tak je nechejte hovořit. Pokud máte se svými emocemi soucit, transformují se pak v hlas vaší intuice. Těžký balast pak odpadá a děti začínají představovat vaši intuitivní povahu.

Čiňte tuto vnitřní práci pravidelně. Pokud se cítíte v nějakých situacích nebo s jistými lidmi v nepohodlí, poraďte se s těmito dětmi uvnitř vás. Uklidněte je a vezměte je do jiné země, kde se cítíte Doma a v bezpečí. To je místo, kde se pozemské a spirituální překrývá a spojuje. V této zemi se můžete setkat i s námi a my uděláme vše, co můžeme, abychom vás podporovali k neustálému vstupování do dialogu s vašimi dětskými částmi.

Čím víc vstupujete v míru a jednoduchosti do vnitřního dialogu se sebou samým, tím víc kosmické energie skrze vás proudí. Vy pak posilujete své spojení s tím, co nazýváte spirituální svět – s druhým světem. Tento svět je tady a teď. Je tak silnou částí vás samých jako je vaše pozemské tělo a vašich pět smyslů. Je záměrem vaší duše, aby tento druhý svět byl tady na Zemi základem vašeho života, neboť dává vašemu životu směr. Ukazuje vám, co je skutečně důležité. Proto, když vstupujete do této vnitřní dimenze, vložte svou důvěru v sebe. Vašim průvodcem jsou zde vaše pocity, vaše vnitřní vědění.

Když vstupujete do této vnitřní dimenze, potřebujete propustit to, co jste se učili o tom, jak zhodnotit věci svou myslí, jak považovat za skutečné jen to, co dokážete pozorovat svými smysly. Je to vaše vnitřní vědomí, které vám říká, zda je něco pravdivé a dává vám smysl. Důvěřujte mu! To nasměrovává zde na Zemi vaši spirituální stránku k větší přítomnosti, aby mohla proudit ve vašem každodenním životě.

Děkuji vám za vaši přítomnost. Milujeme vás.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz