Život je plnost. Samotné nic není nikdy prázdné, nýbrž představuje počátek plnosti.
Bohatství je tvoje vrozené právo. Pokud vzniká dojem nedostatku, spočívá omyl na straně ducha. Jestliže je omyl napraven, vyjeví se absolutní
Víra hory přenáší. Nedostatek, který zakoušíme ve světské dimenzi, nevypovídá nic o tom, do jaké míry jsme dosáhli pocitu naplnění, zato plně odhaluje míru zralosti osobního a kolektivního vědomí člověka. Viděné neobráží skutečnost, nýbrž to, v co věříme.
Opusťme peklo svého ega
Život se prožívá sám, neboť je láskou, požehnáním a bezpečím. Nemusíme pro něj dělat vůbec nic. Životní energie je božským darem. Když odmítneme tento božský dar a potlačíme životní energii, zmocní se nás deprese a potom i onemocníme. Mnozí z nás se inkarnovali na Zemi, aniž by přijali zdejší život.
(Pokračování textu…)
Skutečné odpuštění může nastat jedině když si uvědomíme skutečnou podstatu zla. Když Ježíše křižovali, shlédl dolů na své mučitele a odpustil jim. Odpuštění je možné, když si uvědomíte, že lidé nejsou násilní, agresivní a netolerantní vůči vaší pozici proto, že jsou zlí, ale prostě jen proto, že hledají a nevidí jinou cestu, jak nalézt to, co chtějí. Nevidí celistvost, a proto se vydávají do světa a hledají ji a ničí všechno, co považují za hrozbu celistvosti, všechno, co podle nich nese odpovědnost za to, že věci nejsou celistvé. Když nevidí celistvost, vyjdou ven a ničí své obětní beránky. (Pokračování textu…)
Čtrnáct zastavení křížové cesty můžeme vnímat jako podobenství osobního rozvoje.
Už několik let si kladu otázku, co nám z příběhu Velké noci vlastně zbylo. Nabízí se vajíčka, pomlázka, koledy… občas i nějaký ten zajíček vyskočí. Ale co je skutečná podstata Velikonočního příběhu? Nebudu se zde pouštět do náboženských interpretací. Nabízím svůj, tedy psychoterapeutický pohled na příběh, který formoval miliony našich předků (jen ve dvaceti generacích máme matematicky přes milion přímých předků – a to jsme někde na začátku 17. století!) a má nezpochybnitelný vliv i na nás – bez ohledu na to, jak moc ateisticky se zrovna cítíme. (Pokračování textu…)
Tobě, který se bojíš, že má slova mohou zničit tvou víru a lásku k Pánu Ježíši Kristu, pravím:
Před dvěma tisíci lety, když proces vyjadřování mé Ideje dosáhl stupně, ve kterém jsem mohl navenek projevit část své Božské skutečnosti. Abych to mohl uskutečnit a současně abych připomněl mým lidským vlastnostem jejich poslání na Zemi, bylo nevyhnutelné vyjádřit prostřednictvím lidské osobnosti a projevit v lidské formě mé Božské vlastnosti, protože tímto způsobem jejich lidské mysle a intelekty mohly vidět, vzpomenout si a být Mnou v nitru inspirovány k tomu, aby dovolili mé Ideji podobným způsobem se vyjádřit a projevit v jejich lidských osobnostech. (Pokračování textu…)
„Svatý Bože, svatý Silný, svatý nesmrtelný.
Svaté všechno. Svaté nic.
Nepředstavitelné světlo. Nepředstavitelné temnoty.“
Celý svět je modlitbou. Celý svět je odpovědí na modlitbu. Na žádné úrovni není nic, co by se nemodlilo. Rovněž člověk se modlí. Ale tato představa v sobě ukrývá mnoho překvapení. Každý se modlí, aniž by o tom věděl, dokonce i ateista, který to popírá. (Pokračování textu…)