Advent neboli příprava
Advent znamená příchod. Často slýchám, jak si lidé stýskají: „Ještě nejsem tak docela při sobě. Nechtě mě nejdřív trochu se vzchopit.“ Často nebýváme tam, kde jsme. Naše duše bývá někde jinde. Advent je naděje umožnit naši duši přijít. Jenom ten, kdo je skutečně tam, kde je, se může otevřít něčemu novému.
A ještě něco patří k pojmu advent. Advenire, adventus, adventura – všechny tyto pojmy vycházejí z latinského slovesa ad-venire : přicházet. Příchod – to, co má přijít, souvisí také s dobrodružstvím. Když k nám přichází Bůh, je to pro nás do určité míry dobrodružství. (Pokračování textu…)
Advent značí „příchod“, a je dobou očekávání. Abychom cítili příchod Boha, musíme nejprve přijít sami k sobě. Jen pokud jsme ve svém srdci, vyjeví se nám tajemství adventu a Vánoc… a nejen to.
Jedna jediná svíčka může rozjasnit
temnotu – a dávat naději, že se rozjasní
také noc v našem nitru.
Zrození a smrt
jsou počátkem nového života
Přicházíme na zem z lásky Boží
Abychom hledali Jeho světlo a Jeho lásku
a ve všem se ji učili rozpoznávat.
Persefona řecky Persefoné, lat. Proserpina byla dcera nejvyššího boha Dia a bohyně Démétry, manželka vládce podsvětí Háda. V temné říši podsvětí měla stejné povolání jako Diova manželka Héra na jasném Olympu: byla Hádovou spoluvládkyni nad duchy mrtvých a podsvětními bohy. Žárlivě střežila, aby žádný zemřelý z jejich království neunikl a aby se každý smrtelník včas do něj dostal; byla neúprosná a nelítostná jako sám Hádés. Neměla ráda lidi ani ostatní bohy, a protože sympatie či antipatie bývají zpravidla vzájemné, bohové a lidé ji neměli rádi rovněž. (Pokračování textu…)