V dnešní době často předjímáme advent už jako Vánoce. V nákupních centrech slýcháme z reproduktorů celé týdny před Vánocemi koledy a jímavé vánoční melodie. Mají stupňovat nákupní horečku a oživit konjunkturu. Kdo ale nedovede čekat, ten cosi důležitého ztrácí. Ten, kdo si musí okamžitě splnit každé přání, se stává závislým na jakékoli potřebě. Čekání nás vnitřně osvobozuje. Jsme-li schopni čekat na splnění svého přání, zvládneme i napětí, které v nás ono očekávání probouzí. To povznáší naše srdce. A dává nám nadto pocit, že náš život není banální. (Pokračování textu…)
První adventní neděle je tím správným časem pro uctění rodiny, národa, země, našich kořenů. Čas na rozjímání o tom, jaký máme vztah k domovu. Na stůl dáváme věnec ozdobený čtyřmi svíčkami a stálezelenými jehličnany, které symbolizují věčnost, nezničitelnost. První svíce vyjadřuje očekávání a tajuplnost. S touto nadějí ji zapalte.
Moje jméno je Sofie a již řadu let jdu novou cestou. Kéž vás tyto stránky inspirují k tomu, abyste se i vy vydali novou cestou!
