
Včera se jsem cestou na přednášku filozofky Anny Hogenové stavila v knihkupectví Academia a jako první mi do očí padla tahle formátem malá, ale obsahem překvapivě silná, knížka. Sdílím zde s vámi první modlitbu, kterou jsem si po otevření přečetla a která nakonec vedla k tomu, že jsem si to útlé dílko koupila.
Modlitba malého človíčka
„Ó, Bože náš a Pane, dělám, co můžu. Moc toho nemůžu, a tak dělám jen málo. Bože, Ty ale víš, že všechno dělám svědomitě. Nemůžeme přece být nejmoudřejší. Každý děláme, co můžeme, a tak i já, ó Bože náš a Pane, dělám to své poctivě a slušně – to je nejdůležitější. (Pokračování textu…)