Odešla jako Mistr

Moji milí,byla jsem požehnána mít 16let po svém boku věrnou přítelkyni,milovanou fenu anglického kokršpaněla,Naillu. Byla se mnou na začátku mé vědomé duchovní cesty a prožila se mnou mnoho radosti i bolesti. Viděla vyrůstat mé děti. Nesmírně jsme ji všichni milovali a ona nás. Byla pojítkem mezi námi a všem nám přinesla mnoho lásky. Asi před měsícem začala mít zdravotní problémy a veterinář mi sdělil, že by bylo humánnější ji pomoci odejít. Odmítla jsem. Léčila jsem ji Shamballou a homeopatiky a jemně k ní promlouvala, aby ještě počkala na dceru Kristinu, která měla po víc než půl roce přiletět domů. Zabralo to, dcera se jí dočkala a mohla se s ní ještě potěšit. Lukáš,můj syn, to již bohužel nestihne.

15.8. jsem odjížděla na týdenní seminář do Haluzic s tím,že jsem vše odevzdala do rukou Božích.Prosila jsem,abych ji mohla doprovodit až bude odcházet.A Bůh mne vyslyšel – moje milovaná Naillinka počkala i na mne.

Když jsem přijela,věděla jsem,že ji už moc času nezbývá.Na neděli bylo již předem naplánováno zasvěcování do všech čtyřech stupňů Shambally a já nechtěla zklamat lidičky,kteří se již na kontakt s těmi krásnými energiemi těšili.A tak jsem se rozhodla dopřát světelnou lázeň i mojí milované Naillince;nemohla jsem ji nechat doma samotnou.Zasvěcovala jsem,moje drahá psí přítelkyně ležela kousek dál na dece a já po celou dobu prosila světelné bytosti ze Shambally,aby ji v lásce a bez bolesti převedli na druhý břeh.

Při zasvěcování do 3.stupně Nailla několikrát zavyla,ale nebylo to  bolestí,bylo to spíš jako nějaké sdělení nebo snad rozloučení? Totéž se opakovalo při zasvěcování do čtvrtého stupně.Zasvěcení ten den byla velmi silná,vnímala jsem,že energie jdou ještě z vyšších duchovních sfér než je Shamballa.

Jakmile jsem dozasvěcovala 4. – Mistrovský stupeň,tahlo mě to k Naillince.Sedla jsem si na zem k ní – její již stářím vyzáblé tělíčko leželo na dece,kosti ostře vystouplé.Držela jsem v rukou její nádhernou, nyní už prošedivělou tlamičku.Cítila jsem na rukou známé šimrání její heboučké srsti.Vzala jsem její drahou tvář do dlaní a hladila ji.A říkala ji z hloubi svého srdce a duše,jak ji miluji a jakým byla pro mne požehnáním.

Najednou se napjala jako luk.Přišel její čas;vydechla naposledy.Srdce mi pukalo bolestí,vnímala jsem,že toto jsme si spolu prožily v jiných inkarnacích již mnohokrát.Stejně mě ale pokaždé přepadne hluboká bolest a pocit nezměrné ztráty.Ani včera tomu nebylo jinak.Tiché slzy mi stékaly na její hlavu,slzy duše smáčely mé ruce,na nichž spočinula.Zároveň jsem cítila hluboký vděk za to,že jsem mohla být s ní a že poslední hodiny svého života prožila v krásných vibracích Shambally. Odešla jako Mistr.
Drahá přítelkyně,mám tě moc ráda,moc Tě miluji a děkuji za každý okamžik,kdy jsi byla se mnou.

A děkuji také všem,kteří přišli na zasvěcení a neplánovaně se stali svědkem okamžiku odchodu duše mé přítelkyně ze zvířecího světa do jemněhmotných sfér.Pro všechny z nás to byl silný okamžik.Shodli jsme se na tom,že nás všechny tím,jak v klidu a nádherně odešla,velmi obdarovala.Byla to přímá zkušenost toho,že smrt je jen přechodem do jiné úrovně Bytí.