Shala Mata: Kosmický puls Vzestupu – srpen 2010

Poddat se

Srpen  započal působivým planetárním vyrovnáním Velkého kříže, a s tím též přichází zvýšená  energie vytvořená během měsíce července. Energie, jež narůstala od lunárního a slunečního zatmění (26. 6. a 11. 7.), které byly pro tento Velký kříž tak říkajíc palivem.

Minulý týden jsem v kanceláři zvedla krabici se složkami, což je cosi, co jsem již udělala snad stokrát. Tentokrát jsem byla v „nerovnováze” a vyhodila jsem si svůj sakroiliakální kloub. Jedná se o roky staré zranění a už jsem zapomněla, jaký to byl pocit – byla to dosti bolestivá připomínka. Příštích několik dní jsem trávila tím, že jsem se belhala sem a tam a snažila se tím projít a říkala si, že vlastně o nic nejde – prostě udělám svou práci a splním své závazky.

Poslední červencový víkend je v Kanadě prodloužený, protože 1. srpen je svátek.  A má potřeba splnit závazky byla dále narušena silnou migrénou a čímsi, co vypadalo jako chřipka – se zvracením, pocením, bolestmi těla a závratěmi. Tentokrát jsem již neměla na výběr a musela jsem v klidu ležet a nic nedělat. Během onoho víkendu jsem měla na programu, tak jako každý měsíc, meditaci s velrybami a delfíny. Noc předtím jsem přemýšlela, jak jen  vůbec zvládnu vylézt z postele – natož vést meditaci. Pamatuji se, že jsem požádala velryby a delfíny o vedení.

Navázali se mnou kontakt láskyplně jako vždy a poměrně hlasitě prohlásili „Vzdej se”… „Poddej se procesu, jenž tě čeká, a nech z každé buňky svého těla, z každé buňky, již vnímáš jako svou planetu,  odplynout veškerý odpor. Vzdej se reality, kterou vnímáš jako skutečnou – na subatomární úrovni  jsi stvořena z vířících fotonů, tvé tělo a všechno ve tvém světě sestává ze světla a informací uložených ve vzorcích vln.“

Vlastně si ani nepamatuji, co se v té meditaci říkalo, ač byla nahrána a v onen den jsem ji vysílala.  Avšak utkvěla mi ta slova, či spíše  uvědomění „poddání se“. Mezi „pocity“ a „uvědoměním“ je velký rozdíl. Uvědomění je  elektromagnetickým mostem k intuitivním informacím a vědění. Pocity jsou emocionálními náboji souvisejícími se zkušenostmi, přesvědčeními, programováním atd.  Pocity nás udržují ve vnímaném vzorci náboje – jakýkoliv je. Uvědomění nám umožňuje přesáhnout omezení a postoupit k potenciálu něčeho dalšího, než je to, co jsme již zažili či určili jako skutečné.

Zatímco energie narůstala díky mnoha planetárním vyrovnáním a zesilovaly i vlny frekvencí, rozhodla jsem se hloubat nad tím, co se děje, a uvolnit se. Dělala jsem si starosti ohledně případného zpoždění svého článku, že nesplním povinnost, již jsem si sama uložila. Ani se mi nic psát nechtělo a sama se sebou jsem se kvůli tomu několik dní hádala. Mám příliš aktivní levou polovinu mozku a mám tendenci příliš přemýšlet – ale též mám aktivní pravou polovinu mozku, což mi umožňuje rozehrávat svou představivost.  V poslední době, s ohledem na energetické změny, jsem mnohem více „pobývala“ ve své hlavě a vedlo to k tomu, že jsem hodně studovala a ptala se.

Před několika týdny jsem četla mail na téma funkčních odlišností našeho mozku – z více kvantového pohledu. Nepamatuji si již autora a ani ten mail nemohu dohledat, nicméně si v této chvíli myslím, že šlo o e-mail… ačkoliv – kdo ví.  Hlavní myšlenka měla podobu určitého vyhodnocení: naše levá hemisféra čili analytická mysl funguje způsobem lineárním, skládá informace do přesně definovaných parametrů reality. Je jakýmsi cenzorem smyslového vnímání našeho skutečného světa. Což znamená, že sotva něco pojmenujete, něco pozorujete, definujete to, a poté uložíte s pomocí levé poloviny mozku. Právě tam je krásné místo pro veškerá pravidla.

Poddat se či „pustit se” znamená vystoupit z nepružných parametrů levé poloviny mozku.  Přejdete-li do posvátného prostoru svého srdce,  okamžitě vás to zavede do říše pravé hemisféry. Pravé polovině mozku náleží intuice, tvořivost, sny a emocionální inteligence – a především PRAVDA.  Posvátný prostor našeho srdce obě poloviny naštěstí spojí – a bez polarizovaného výsledku.  Vím to již celé roky, ale nějak během posledních dvou týdnů tato pravda nabrala jiný, hlubší smysl.
Již několik měsíců píši o našem svatém srdci, světelném těle atd., a minulý měsíc na téma „dovolení”  či „umožnění”… Vzdání se nebo propuštění potřeby rozumět všem „proč a nač” našich zážitků a zkušeností nám může umožnit, abychom začali důvěřovat inteligenci založené v mnohem větší míře na srdci, která je písní naší duše, jež se hlasitě hlásí o naši pozornost.  Dávno jsem to věděla, ale jak jen jsem se ptala pořád  dál… Jako bych nebyla schopna přemýšlet, jako by má obvykle tak výkonná levá mozková polovina náhle změkla.

Toto jsem slyšela či mi bylo ukázáno, vím, že to není na Zemi nic nového, ale mně to pomohlo  a předpokládám, že vám to pomůže také – a pokud ne, tak se netrapte, prostě si z toho vezměte to, co vám připadá “správné”.

„Na kvantové úrovni jsme ve své podstatě vířícími vzorci světla a frekvence, jež vytvářejí informace – jsme čirým potenciálem, nekonečnými možnostmi.  Zapoj svou levou polovinu mozku jen tolik, aby zaměstnala tvého „cenzora”, a pak zlehka připoj představivost své pravé mozkové hemisféry a podívej se, jaké kouzlo vzniklo. Mysli na něco, co chceš změnit (zaměstnej levou hemisféru), pak vstup do svého srdce (pravá hemisféra)  a sleduj, jak k tobě přicházejí nové vlny informací nebo světla, jak s „tebou” splývají…  Přestaň přemýšlet a propusť představu, že jsi od všeho oddělena.”

Hm, dobrá,  to je pěkné, ale…

„No tak, vyjdi ze své hlavy, děvče… Vizualizuj si nebo mysli na jezírko. Malé jezírko, obklopené nádhernými květinami. Jeho hladina je hladká a klidná (tím zapojuješ levou hemisféru). Postav se na okraj jezírka  a natáhni ruku nad střed jezírka.  V ruce držíš oblázek představující něco, co si přeješ změnit nebo upravit nějakým  blíže neurčeným, improvizovaným způsobem. Pusť oblázek (propouštíš) a jakmile oblázek jezírko rozčeří a vytvoří v něm jemné vlnky, staň se tímto jezírkem (pravá hemisféra). Prociťuj svou představu, a pak si všímej toho, co vnímáš „jinak“ (rozšířené vědomí), nikoliv toho, co ti připadá „stejné“ (levá hemisféra – omezený pohled přijaté reality).“

Ááá… co mi připadá jiné… Poddání se či vzdání se je slovo obsahující obrovský náboj či  morfogenetické pole. U mnoha lidí přetrvává přesvědčení, že poddat se znamená vzdát se části sebe sama kvůli něčemu nebo někomu. Ve skutečnosti, z mé perspektivy, je vzdání se stavem „umožnění“, kdy „se pustíme“ a přijímáme do svého vědomí k použití a vyjádření tady a teď mnohem více  ze svých nevědomých či spíše výšedimenzionálních světelných vzorců, moudrosti a informací – osvícení.

Co bylo jiné? Cítila jsem se naprosto klidná a nechtělo se mi dělat vůbec nic kromě toho, co jsem opravdu chtěla. Nechtělo se mi dodržet termín  článku, jenž dodržuji přes 11 let. Dokonce jsem ani nevěděla, nač mám chuť. Jednoduše jsem si hrála v jezírku, dá-li se to tak říci, a nechala se zaplavit vším, co  energetická vyrovnání přinášejí.

Zatímco pokračovaly první srpnové dny, cítila jsem posun v kolektivních energiích a pochopila jsem, že mnozí  si připadají jaksi bez cíle a uvízlí. Jsme v tom všichni společně a jsme propojení, což jsme já i mnoho dalších psali již tolikrát.  Soustředíme-li se na to, co zůstává stejné, spoluvytváříme tak stále  stejný vzorec vln informací. Jestliže se však zaměříme na to, co se změnilo či je odlišné, ať již nám to připadá jakkoliv nepatrné či bezvýznamné,  vpouštíme tím více onoho kouzla, které je neustále kolem nás. Abychom byli schopni získat přístup k opravdovému kouzlu skrytému v každém okamžiku, nemusíme být ničím výjimeční, mít tituly, pracovat s vyspělými metodami či splňovat jakýkoliv jiný žádoucí model.

A to je přesně ono „poddání se”, o němž se zmiňovali delfíni a velryby ve svém poselství, o něž se s námi tak láskyplně podělili.

Zajímavý a poměrně legrační je fakt, že tento článek začal jako pouhý krátký vzkaz týkající se toho, že si beru v srpnu volno, abych mohla relaxovat  a hrát si… a že se znovu ozvu v září. Teď, po několika hodinách to vypadá, že jsem navzdory tomu článek napsala.

Srpen nám předkládá jistou velmi slibnou energii, příležitosti a jednoznačně nové způsoby chápání našeho procesu. Setrvávejte v posvátném prostoru svého srdce, věřte, že právě to je vaší pravdou, naslouchejte tomu, co vnímáte jako správné a příjemné, a těšte se ze svého vzdání se sobě samotným…

Pamatujte, že smích je tou nejrychlejší cestou, jak pocítit svou duši, a úsměv vyslaný či přijatý je polibkem anděla. Všichni  jsme propojeni a nacházíme se společně v tomto velkolepém načasování a putování.
Vyzařujte své nádherné světlo i nadále.

S láskyplným požehnáním ve službě,

Shala
© Shala Mata 2010

http://www.lightworker.com/shala/

Pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K