Zkusme žít podle principu tří „pouhých“ věcí

„Někdy si nemůžeme nevšimnout, že život se prostě rýmuje.“ Robert Moss

Milí přátelé, dnes vám chci doporučit knihu, která má celkem nenápadný a na první dojem nic neříkající název, ale její obsah je velmi povznášející a má sílu  změnit naše životy – pokud se ovšem necháme inspirovat příběhy, které jsou zde uvedené a pokud do svého každodenního života začleníme úžasné myšlenky a hry,které nám autor nabízí.

Jedná se o knihu Tři „pouhé“ věci od Robert Mosse. Určitě si říkáte o jaké „pouhé“ tři věci jde. Autor hned v úvodu uvádí:

“ Kolikrát jste druhému člověku řekli anebo si v duchu pomysleli: „Byl to pouhý sen. „A co třeba: „Byla to pouhá náhoda.“ No tak! Každý z nás si alespoň jednou v životě myslel,že se něco stalo jen tak náhodou. Jak  často si říkáme: „Je to jen moje fantazie,“ anebo  „Jenom si to představuji.“ Tím se běžně vzdáváme svých myšlenek,pocitů,popíráme intuici či mentální obrazy a považujeme fantazii ve srovnání se skutečností za jaksi méněcennou. Podceňujeme sny,náhody a fantazii v každodenních hovorech i  rámci bezmyšlenkovitého reflexivního chování a tvrdíme, že se jedná pouze o náhodu či fantazii. Je ironií,že tyto tři „pouhé“ věci představují mimořádně významné zdroje vedení, léčby a síly – jen  kdybychom jim věnovali dostatečnou pozornost. Spisovatelé, vynálezci, podnikatelé a všichni, kdo nějakým způsobem dokázali změnit svět, to naštěstí chápali.“

Tak a již to víte – kniha se týká snů a snění, pravidly a hry náhod a tajemstvím fantazie. “ Prostřednictvím těchto tří  „pouhých“  věcí se probudíte do tajů tvořivého žití.Dojde vám,že my všichni jakýmsi podivným způsobem přitahujeme nebo naopak odpuzujeme lidi, události a příležitosti podle stavu své mysli a energie. Pochopíte,že mezi vnějším a vnitřním subjektivním a objektivním neexistují žádné nepropustné hranice. Přijmete myšlenku, že vášně duše mohou dokázat zázraky a že nejlepších výsledků dosáhnete tehdy, když začnete k věcem přistupovat hravě. Zjistíte,že ve snění se nejedná ani tak o spánek jako o probouzení. Naučíte se, že správný čas znamená vždycky teď – kromě situace,kdy znamená do toho! To všechno jsou veřejná tajemství. Je to poznání, které patří nám – a my jej smíme využít – jakmile budeme připraveni tato tajemství objevit. Zatímco se budeme znovu probouzet a osvojovat si všechny moci snění, pravidla náhody a začneme zapojovat fantazii,nastanou chvíle,kdy zalitujeme, že nám trvalo tak dlouho, než jsme znovu získali tak jednoduché a prosté nástroje pro život, jež mají potenciál naše životy i svět změnit.“

Nabízím vám několik ukázek z knihy:

Vyřešte to během spaní

„Zde je plán pro kteroukoliv noc v roce. Ještě než vlezete pod peřinu, zapište si, co máte v úmyslu v noci vyřešit.Nejjednodušší způsob, jak to udělat, je dokončit následující větu : „Rád bych dostal radu ve věci…“  Ujistěte se, že je vše připraveno pro to, abyste si mohli cokoliv během noci zaznamenat – a mohli tak učinit při každém probuzení, protože velká poselství často přicházejí v naprosto nekřesťanskou hodinu. K  řadě velkých poznání dochází mezi třetí  čtvrtou hodinou ranní, což je také čas (podle některých průzkumů), kdy se rodí největší počet miminek a umírá nejvíc lidí. Pokud se probudíte a nemůžete si na žádný sen vzpomenout, uvolněte se. Chvíli se převalujte v posteli. Někdy se sen vrátí, když zaujmete stejnou pozici, jaké mělo vaše tělo během snění. Pokud si stále nemůžete žádný sen vybavit, zaznamenejte si jakoukoliv myšlenku nebo pocit z dané chvíle. Možná zjistíte, že se vám daru ze snu – řešená nebo inspirace – přece jen dostalo, byť si nedokážete vybavit, co se v onom snu odehrávalo.

Jednoho rána na  jaře roku 1905 se Albert Einstein probudil a měl v hlavě teorii, která způsobila ve vědě revoluční změny – teorii relativity. Den před tím vyprávěl svému příteli, že má pocit, jako by ho čekal nějaký zlomový objev, ale nebyl si jistý, co by to mohlo být. Druhý den ráno měl všechno začerstva v hlavě, mozkové závity jen šuměly. Neexistuje důkaz o tom, že by si Einstein pamatoval obsah snu,který se mu té noci zdál, ale dostalo se mu daru, jenž všechno změnil. Plyne z toho jasné poučení.  At už v životě řešíme  jakýkoliv problém – časový rozpis v autoparku anebo detaily vědecké teorie – můžeme jej vyřešit ve spánku.“

V části knihy týkající se snění najdete mnoho praktických rad, např. Techniku návratu do snu i návod, jak pomoci dětem vypořádat se se snovými děsy.

Líbí se mi, jak autor knihy nahlíží na náhodu. Podle něho jsou náhody tajným potřesením ruky s vesmírem a představují mimořádný zdroj vedení a nasměrování. Náhoda podle něho může být obrovská, ovšem nikdy ne skutečně náhodná.

Ukázka z části knihy týkající se „pouhé“ náhody:

Svět je hlubokým lesem symbolů

Autorem následujících řádků je básník Charles Baudelaire:

Příroda je chrám, kde živé sloupy,

někdy přinášejí poselství v hádankách.

Člověk si razí cestu lesem symbolů,

jež ho sledují s důvěrnou obeznámeností.

Vše, co vstupuje do našeho percepčního pole, má nějaký význam, ať už malý nebo velký. Všechno k nám promlouvá, pokud si sundáme sluchátka a začneme naslouchat jinému zvukovému doprovodu. Vše spolu koresponduje. V lese symbolů se nám bude cestovat lépe, jsme-li otevření a přístupní všem formámvýznamu, jež nás sledují a vyčkávají. Úplně nejlépe se nám půjde tehdy, když si osvojíme smysl pro rytmus a rým, jejž Baudelaire nazýval stavem „poetického zdraví“. Artemidorus Daldianus, uznávaná autorita na sny ve starém Řecku, tvrdil, že pro úspěšnou interpretaci snů potřebujeme být vybaveni  „citem pro podobnost“ . Je to klíč ke čtení symbolů, jež nás na cestě běžným životem provázejí. Tento cit nebo také nadání se zdokonaluje praxí. Znamení,která se občas objeví, máme někdy přímo na očích. Kathy byla ještě celá rozčílená z bouřlivého rozchodu, když si všimla, že řidička v autě před ní, která právě projela na červenou, měla vzadu na autě nápis: „Bývalé milence používám jako retardéry.“  Kathy se tomu musela zasmát. Naprosto přesně to vyjadřovalo její náladu a také vybízelo k náhledu na vlastní situaci.

Ovšem hlavní vlastností symbolů je přenést nás přes to, o čem víme, že ještě nevíme (nebo si nepamatujeme), a proto jsou význam a platnost symbolů pro naši malou každodenní mysl často nesrozumitelné. Jak se tedy naučíme „vzkazy v hádankách“ (zmatené texty) číst? Jednoduše praxí. V tomto směru existují dvě formy praxe, které velmi doporučuji. První je nahlížet na incidenty všedního dne, jako by to byly snové symboly. Druhý způsob je vytvořit si osobní sadu znamení, které můžete po jejich otestování používat jako směrovky a ukazatele podél cest. V kapitole o náhodách se dozvíte např.i to, jak žádat o  „věštbu“  na každý den, co to znamená  „položit světu otázku“ a také co by se stalo, kdybyste přestali kontrolovat vzorec dění každého okamžiku.

Poslední část knihy se týká „pouhé“ fantazie. Tady je malá ukázka:

Život ve virtuální realitě

“ Ctít vlastní fantazii je maximálně nutné a praktické, protože jak kdysi řekl císař a filosof Marcus Arrelius:  “ Život člověka hraje barvami jeho vlastní fantazie. “ Žijeme v obrazech.Mají kontrolu nad vším, o čem přemýšlíme a co děláme od čištění zubů až po proslov při pracovním jednání.Obrazy vytvářejí a řídí naši zkušenost s realitou. Řekneme si, že realita je někde tam venku, ale sami ji bezprostředně neprožíváme. “ To ,co prožíváme přímo,“  říká fyzik David Deutsch, “ je ztvárnění virtuální reallity, kterou pro nás pohodlně vytvořila naše nevědomá mysl ze smyslových informací a složitých vrozených i naučených teorií (tj.programů) o tom, jak máme věci interpretovat … Řečeno biologickými termíny: člověk přetváří životní prostředí na virtuální realitu. Pro lidstvo je to typický způsob, jak přežít. Naše životy jsou více či méně autentické, podle toho, zda si uvědomujeme význam obrazů a schopnost fantazie, která řídí naši interakci s okolím, učí nás vybírat, vyřazovat a přetvářet. Hermann Hesse to vyjadřuje velmi přesně :“ Neexistuje žádná realita kromě té, která je obsažena v nás. Proto žije řada lidí neskutečný život. Vytvářejí si pro realitu externí obrazy a svému vnitřnímu světu nedají nikdy šanci se prosadit.“

V této části knihy se naučíte, jak si osvojit a začít uplatňovat sedm tajemství fantazie (Jedno z těch tajemství např. zní:  Překážky můžeme překonat tak,že si je představíme a další – Pokud dokážeme vidět cíl,jsme minimálně na půl cesty k němu). Jedna z posledních kapitol je podle mne ta nejdůležitější, protože v ní je návod, jak si vybudovat svůj dům snů, z něhož se potom může stát místo pro naše uzdravení, případně místo pro nekonečný zdroj naší tvořivé inspirace. Jak říká cestovatel William Butler Yeats : “ Všechno, co si v představách vytvoříme – pokud to bude dostatečně pevné – se za různých okolností v našem životě  samo uskutečňuje a jedná buď prostřednictvím naší duše, nebo ducha přírody.“

Moji milí, vřele vám tuto knihu doporučuj – je psána srozumitelně, a přitom jsou v ní ukryté opravdové perly poznání.

Samozřejmě nestačí jen knihu přečíst, ale vše,co vás v ní zaujme, i praktikovat – abyste po jejím přečtení nebyli pouze informovaní, ale transformovaní!

Jsem v tom s vámi.

Vaše Sofie