Miroslava Soukupová
Během našeho života zažíváme situace, které se do nás často silně a trvale otisknou. Zanechají v naší duši záznam lásky či naopak otisk strachu. Situace lásky v nás vyvolají pocity naplnění a nebeské naděje i krásy. Situace strachu naopak vyvolají pocity bolesti a zoufalství. Jedno je nebem, to druhé peklem. Jedno představuje život, to druhé zánik. Jedno je tvořením, druhé destrukcí. Nacházíme-li se již na cestě vědomé transformace, osobně duchovního rozvoje, je žádoucí přistupovat k takovým okamžikům jako k velkým potenciálním, kvantovým skokům na naší cestě vzestupu. Jedná se o uvědomění, že i k těm někdy velmi nepříznivým okolnostem máme možnost přistoupit s postojem lásky a víry. Nicméně to ale neznamená, že bychom měli milovat všechno a všechny, znamená to však, že nikoho a nic nenecháme vzít náš vnitřní postoj lásky. A co víc, lidi a situace, považované naším lidským já za nepříznivé, dokážeme vidět – máme-li dostatek božské vnitřní síly a odvahy – jako určitý druh skrytého požehnání, neboť víme, že i tyto nesnáze nám poskytují šanci dostat se k ještě hlubšímu poznání své vnitřní božské jiskry, k neskutečně hluboké a krásné podstatě života.
Vše tak záleží na našem přístupu a volbě – zda budeme přistupovat k životním situacím z pozice strachu a nevíry či z pozice lásky a víry. Zvolíme-li si postoj lásky, pak se vnitřní proud světla v našem duchovním srdci spojí s láskou oceánu světla Nejvyššího božského zdroje. Tímto tvoříme skutečné otisky lásky v temnotách zdejšího světa. Pak již nejsme v postoji naříkání nad nepřízní osudu či bolestí, kterou nám cokoliv či kdokoliv způsobil, ale jsme v plné síle a kráse naší vnitřní esence, jež je živena proudem světla a lásky nepřetržitě vyvěrající z oceánu vědomí Nejvyššího Zdroje, a která setrvává neoblomně v takovém postoji lásky, aby udržela tyto otisky lásky. Pak jsme vpravdě tvůrci a poslové světla. Neboť, ať se to může zdát našemu lidskému já „málo“, pravdou je, že obstojíme-li v transformaci strachů a bolestí, které nám život předkládá v našem osobním životě, jdeme tak příkladem svému okolí, náš vnitřní postoj se šíří jako mocná lavina světla a uzdravuje tento svět. Každý nechť pracuje na sobě a na příležitostech, jež jsou mu předkládány, v oblastech, kde působí, a tím vytvoří velmi mnoho.
Z pohledu osobního života, jaký druh situací nás pozvedá? Jsou to situace, kde ze sebe, jednoduše řečeno, máme dobrý pocit. Jsou to okamžiky, kdy jsme ovládli a transformovali své dříve temné a výbušné karmické reakce na ty jemné a harmonické. Situace, kdy jsme odpověděli na vypjaté situace láskou a vírou, spíše než strachem a stresem. Jsou to situace, kdy jsme sdíleli niterné chvíle, kdy jsme hleděli do očí druhého hluboko a upřímně, bez masek a schovávání. Situace, kdy jsme dávali ze sebe to nejlepší, ať již před přítelem či tzv. nepřítelem, a tak jsme umožnili proudu hojnosti všeho dobrého, aby proudil skrze nás a žehnal našemu okolí a světu, a tím jsme byli uzdravováni i my. Neboť tím, že dáváme a udržujeme postoj lásky, nejen že tvoříme světelné otisky, ale ukazujeme sílu lásky v nás a skrze nás, a jsme poslové nebes, a právě tímto konáním se pro nás nebeské sféry otevírají. Šíříme-li naopak otisky strachu a bolesti, ať již vědomě či nevědomě, kde nevědomí není omluvou, náležíme pak k poslům pekla, a tím jsou nám otevřeny brány pekelné.
Již nejde vzít zpět naše minulá zranění, otisky temnoty, jež jsme nevědomě přijali. Nejde vzít zpět okamžiky, kdy jsme si zvolili postoj strachu, a tak posilovali otisky temnoty. Ale máme veškerou svobodu si zvolit postoj lásky, ať již zažíváme jakékoliv lekce. Je to velká výzva a zdaleka není tak snadná, jak o ní lze lehce psát či mluvit, ale jsme tvůrci a máme svobodu volby našeho postoje – a to je velmi mnoho. Tímto působíme nezměrné světelné změny nejen pro svou cestu duchovně-osobního rozvoje, ale též pro šablonu celé planety, galaxie i celého Stvoření.
Nechť každý večer, předtím než usneme, ohlédneme se na den, jež nám byl darován životem, a máme krásný pocit, že jsme zvolili postoj lásky, a učinili mnoho otisků světelného srdce do svého světa i světa našeho okolí, a to za jakýchkoliv podmínek. Nechť se v nás mnohých probudí tvůrčí síla lásky, která učiní náš život ještě krásnějším a naplněnějším.
Kolik otisků lásky jste dnes učinili? A kolik otisků strachu? Kdy jste dnes do sebe přijali otisky lásky a kdy jste vstřebali otisky strachu? Jak se rozhodnete pro svůj vědomý postoj?
Nechť nikdo z nás nelituje, až jeho čas zde na Zemi vyprší, jakým druhem otisků naplňoval svůj život, život své rodiny, přátel i celého svého okolí.
(Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím autorky Mgr. Miroslavy Soukupové a majitelky těchto webových stránek Zuzany Soukupové, je povolena pro jakékoliv
Přidat komentář