Zbožnost
Na břehu široširého moře stál člověk. Vsával jeho vůni, vnímal všechny odstíny a v duchu plul s vlnkami po hladině. Moře si vedlo svou neutišitelnou šeptavou píseň a tu člověka cosi neodolatelně ponoukalo k modlitbě.
Nikdy dříve se nemodlil, ale nyní potřeba odevzdat se vzrostla tak, že nakonec klekl do písku, sepjal poprvé své ruce a pomyslel na Boha.
Spatřili to andělé a rychle běželi pro svého Pána, aby se mohl radovat.
Ten se podíval, zakroutil hlavou a andělům vytkl:
„Tolik dobrého, co tento muž vykonal. Tolik láskyplného a soucitného činil a nevolali jste mne.
Čím je vedle toho, myšlenka na mne, či i kdyby modlitba.“
Eva Hernándezová
Přidat komentář