V jednom příběhu ze Středního východu se praví, že jednoho muže neprávem označili za zločince a uvrhli ho do vězení. Přítel za ním přišel na návštěvu a donesl mu modlitební kobereček. Vězeň vztekle odpochodoval do cely. Doufal, že dostane pilku nebo nůž, a místo toho mu ten chlap přinese nějaký koberec! Ale protože už ho koneckonců měl, napadlo ho, že by ho mohl použít. A tak se začal na koberečku klanět v modlitbách. Den ode dne lépe se obeznamoval se vzorem, jenž byl v koberci vetkán, a najednou začal rozeznávat zajímavý obraz: byl to nákres zámku, díky němuž se mu nakonec podařilo odemknout celu a uprchnout.
Svobodu srdce nenajdeme, když budeme vzhlížet k nebi – svoboda je právě tady, je vetkaná do barev pod našima nohama.
Z knihy Po extázi prádelna, Jack Kornfield
Přidat komentář