Tentokrát je tématem promluv známého duchovního učitele Osha dávné dílo Tajemství zlatého květu, jež patří ke světovým ezoterickým pokladům. Text vycházející především z taoismu, ale dotýkající se i řady jiných směrů, pojednává o tom, jak nezůstat pouhým semínkem, ale rozvinout svůj potenciál a stát se zlatým květem. Osho rozebírá jednotlivé pasáže a objasňuje jejich význam. Podotýká, že jde o syntézu všech zásadních duchovních myšlenek, jež je určena každému, kdo touží po sebepoznání a vnitřním růstu.
Předmluva ke knize:
Život je cesta. Život nemá cíl.
Proto miluji slovo tao. Znamená cesta bez cíle. Prostě cesta. Lao-c´měl velkou odvahu, když před dvaceti pěti stoletími říkal lidem, že není žádný cíl, že nikam nesměřujeme. Pořád jsme tady, a proto by život měl být krásný, láskyplný a radostný. Lao-c´nazval svou filozofii tao, což znamená „cesta.“
Lidé se ho často ptali:“Proč jsi zvolil název tao? Vždyť tvoje filozofie nemá žádný cíl…!
Lao-c´odpověděl:“ Přesně proto jsem ji nazval „cesta“, aby nikdo nezapomínal že žádný cíl není, že je pouze cesta.
Ta cesta je krásná a plná květin. A jak se vědomí dostává na vyšší úroveň, je stále krásnější. jakmile se dostanete na samý vrchol, všechno je tak sladké a úžasné, že si náhle uvědomíte, že toto je ono místo, jež je vaším domovem. Předtím jste úplně zbytečně pobíhali sem a tam.
Nemyslete si, že někam směřujete. Snažte se změnit sami sebe tady a teď.
Představa, že existuje nějaké „tam“ je jen mazanou strategií mysli, jež vás zkouší oklamat. Mysl chce, abyste se zajímali o věci, které jsou kdesi daleko, tam, aby vás odvedla od všeho, co je tady.
Když jdete pomalu odtud, po čase si zvyknete hledět tam, a jakmile něčeho dosáhnete, přestane to být tím, na co jste se zaměřovali – váš cíl se posunul zase dál.
Indové mají dávné rčení, které zní Dija talé andhéra, což znamená „Pod lampou bývá ta“. Lampa svítí na všechny strany, ale přímo pod ní je tma. přesně v takové situaci se nachází i člověk. Jste schopni vidět věci kolem sebe, ale nevidíte, kým jste, čím jste.
Proto zrušte všechny lístky, jaké jste si zamluvili! Není kam jít, protože žití v přítomnosti je blaženost. Zavřete oči, abyste spatřili realitu okamžiku, jenž je „tady“. „Tam“ a „potom“ jsou pouhé fikce.
„Kniha Tajemství zlatého květu patří mezi nejúžasnější ezoterické poklady světa. Ukáže vám, jak se můžete stát něčím víc, než pouhým tělem. Ukáže vám, jak můžete překonat smrt. Ukáže vám, jak můžete rozkvést, abyste nezůstali semínkem, ale rozvinuli se v zlatý květ. V Indii ho nazýváme lotos s tisíci okvětními lístky, v Číně se mu říká zlatý květ. Jde o symbol. Tento květ představuje dokonalost, celistvost. Symbolizuje nejvyšší vyjádření potenciálu, realizaci lidského potenciálu. Je zosobněním krásy, vznešenosti, nádhery bytí. A dokud se nestanete lotosem s tisícem okvětních lístků nebo zlatým květem…
Tento poklad – Tajemství zlatého květu – je starobylý. Patří mezi nejstarší poklady světa, protože s jistotou víme, že existuje dvacet pět století, ale možná ještě déle. Představuje úžasnou syntézu všech významných náboženství. Je velmi vzácný a jedinečný. Bible patří křesťanům, talmud patří židům, védy patří hinduistům, Dhammapada patří budhistům, Tao-te-ťing patří taoistům. Ale tato útlá kniha nazvaná Tajemství zlatého květu nepatří žádné skupině lidí, protože náleží všem. Tato kniha představuje jeden z nejcelistvějších přístupů. Spojuje vše krásné ze všech tradic světa. Text se po staletí předával jen ústně, a proto se uchovala jeho ezoterická podoba. Nebyl dostupný veřejnosti, protože obsahoval velké tajemství, jež bylo přístupné pouze žákům. Těm ho mistr mohl sdělit až ve správný čas, protože ono tajemství má nesmírný potenciál, a pokud ho pochopíte nesprávně a začnete ho zneužívat, uškodí vám. Proto je tak důležité, aby člověk opravdu porozuměl, a navíc ho musí poznávat v přítomnosti mistra. Jde o velmi účinnou metodu napomáhající vnitřní explozi. Na ústní tradici je cosi krásného. Takové učení je živé – skrývá se za ním mistr. Nejsou to neživá slova. Ona slova mají duši, křídla. Nejde o pouhé spekulace, není to filozofie, ale cosi existenciálního, prožitého.“
Přátelé, je to dílo jako stvořené pro dlouhé podzimní večery, neb je obsáhlé, plné podobenství a příběhů, nabité moudrostí a onou magickou silou skrytou za slovy, která má moc proměňovat.
Sofie
Přidat komentář