Dvě cesty se dělily v žlutém háji
a byl bych tak rád nelenil,
šel oběma a zvěděl, co tají,
tu první jsem sledoval očima, dal jí
sbohem, když zmizela v zeleni.
Šel po druhé, která se nabízela,
snad právem jsem jí přednost dal,
zarostla travou, prošlápnout chtěla,
tu první mi pak připomněla,
když jsem ji poctivě prošlapal.
Jedna i druhá zde zasypaná
ležely pokojně pod listím.
Tu první jsem zamýšlel pro jiná rána,
však každá z cest je předešlou daná,
a sotva kdy se tam navrátím.
Po létech povím to najednou
s povzdechem, jak čas plyne,.
Dvě cesty se dělily, já šel tou,
kde jich šlo méně přede mnou
a pak bylo všechno jiné.
Nezvolená cesta, Robert Frost
Rozjímejte nad těmito verši. Vždy si volte novou a málo vyšlapanou cestu. Vždy si volte neznámou a méně vyšlapanou cestu. „A pak bude všechno jiné.“ Život se může rozvíjet, jen když přijímáte nové výzvy. Život se rozvíjí, když se vydáte do bouří. Život se rozvíjí, když riskujete a dáte vše v sázku.
Přidat komentář