| Poselství Lorda Maitrei, přijala Natalie Glasson, 8.10. 2015
Já, Lord Maitreya, jsem prožil na Zemi mnoho životů, které předcházely mému zažehnutí cobyvyššího aspektu Mistra Ježíše. V každém životě přišlo mnoho momentů božské inspirace, vývoje a osvícení stejným způsobem, jakým vy ve své současné realitě zažíváte okamžiky rozpomenutí se na Stvořitele. Tyto momenty, kdy se rozpomenete na Stvořitele a rozpoznáte ve svém bytí přirozené a věčné sjednocení s ním, se stávají stále častějšími, jak se posvátné aspekty Stvořitele slučují s fyzickým světem. Tyto aspekty pak slouží jako pilíře světla dosahující nebe a stahují na Zemi božské, jež se manifestuje. Každý okamžik rozpomenutí se a rozpoznání Stvořitele, který lidstvo zažije, pozvedá vibrace Země a umožňuje, aby se aktivovalo nové vědomí, vibrace světla a prožitky lásky a zrodily se ve fyzickém projevu.
Nyní je důležitější než kdykoli předtím uvědomit si, že zažíváte svou duchovní evoluci nejen ve prospěch své duše a svého štěstí, pro probuzení všech aspektů Stvořitele. Představte si, že byste v jediném okamžiku mohli přitáhnout pozornost celého lidstva, sdílet slova lásky a energie léčení s každým člověkem, abyste navždy změnili jejich realitu. Tohoto dosahujete každým okamžikem duchovního vývoje a transformace ve vašem bytí.
Jste připraveni uznat mamutí roli, kterou hrajete v této realitě vzestupu a rozpomenutí se? Jste připraveni uvědomit si, že nejste bezcenní, omezení či neschopní? Nechť se vaše síla rozhýbe a nashromáždí se z vašeho nitra a sdělí vám, jak jste cenní, stejně jako každá duše na Zemi.S vírou, že i když jste na osobní cestě růstu, umožňuje vám tato cesta přetransformovat energie a realitu ostatních, poznáte, jak jste propojeni v jednotě se všemi bytostmi a proto i se všemi aspekty Stvořitele. Nemusíte být moudří, praktikovat meditaci, chápat vnitřní roviny nebo dokonce mít duchovní dovednosti; vše co potřebujete, je dovolit si být sami sebou, svou esencí, která dlí za iluzemi, omezeními a návyky. Akt přijetí a uznání svého vnitřního já, které nelze plně postihnout slovy ani skutky, může být celoživotním hledáním a přesto může být uskutečněno okamžitě, pokud si dovolíte to udělat.
Je čas si uvědomit, že vaším úkolem je přijmout svoji esenci, ne svou osobnost či charakter. Esenci, která je téměř nepopsatelná a přesto k ní máte přístup v podobě pocitů a vědění.Je také čas si uvědomit svou jednotu se vším, čím je Stvořitel na Zemi i na vnitřních rovinách. Rád bych se s vámi podělil o vzpomínku, abych vás podpořil v uvědomění a přijetí pravdy ve vašem bytí a rozpoznání sebe sama jako cenných bytostí se schopností inspirovat ostatní, aby dosáhli téhož a vybudovali si pouto propojení, které nebylo ve skutečnosti nikdy porušeno.
Během jedné předchozí inkarnace na Zemi, když jsem hledal odpovědi na svůj zmatek a pocity oddělenosti, jsem narazil na muže, který seděl u písečné cesty a jen sledoval ty, kteří po ní cestovali. Byla to pustá země a přesto lidé cestovali míle mezi vesnicemi a městy, aby našli práci, navštívili rodiny či získali více jídla; nebyla to bohatá země, kam jsem putoval, ale rozpálená a jaksi beznadějná krajina, která mě nějak stále více vtahovala do svého srdce.
Muž mne sledoval stejně, jako jsem se domníval, že sledoval všechny lidi, kteří procházeli jeho životním prostorem, kývl na pozdrav a pak pohlédl vědoucím pohledem. Ten muž mne zaujal, i když jsem na svých cestách míjel mnoho lidí, tento muž měl, jak se zdálo, odpovědi, které jsem hledal anebo přinejmenším nějak zmírnil bolest ve mně. Požehnal jsem tomu muži a vytáhl jsem z kapsy kousek jídla, který jsem měl a ochotně mu ho nabídl. Ukázal mi, abych si sedl vedle něj a položil si jídlo před sebe na písčitou zem. Když jsem si sedal, měl jsem hlavu plnou myšlenek, otázek, nutkání, vzteku a jednoduše touhy dozvědět se, proč cítím takovou bolest, zmatek a oddělenost, jakoby ve mně trpěl celý svět. (Nyní vím, že ve mně skutečně žil celý svět, zejména Země včetně všeho, co Matka Země a její obyvatelé prožívali, protože všichni jsme jedno. Odpovědi, které jsem hledal, nebyly jen pro mě, měly naplnit každý aspekt Stvořitele. Byla to příprava na přijetí role Princip Krista.) Očekávání jakéhokoli vedení, rady od tohoto muže mne přimělo v tichosti sedět, hlavu vztyčenou, rovná záda, jediný pohyb vycházel z mé mysli a z očí, jak jsem sledoval ostatní, procházející kolem.
Zdálo se, že uplynul dlouhý čas a stále jsme tiše seděli, má netrpělivost rostla, kůže mě pálila na silném a ostrém slunci. Žár, prach a bezvětří byly nesnesitelné, ale něco uvnitř mně mi řeklo, abych zůstal sedět, poslouchal přání toho muže a doufal, že od něj nakonec obdržím slova moudrosti, protože jsem viděl, že mnozí lidé přede mnou je dostali a přesto mi cosi stále říkalo, že nemohu získat pravdu zvnějšku, pouze z nitra.
Můj hněv a frustrace překročily hranice, když jsem uviděl čtyři mladé chlapce, kteří vzali jídlo, které jsem muži nabídl, aniž by poděkovali; vše co bylo kdysi mé, zmizelo a přesto jsem cítil nutkání zůstat.
Když se den změnil v noc, padl štiplavý chlad; chlad, který jakoby obnažoval mé tělo, ale oživoval mé myšlenky a emoce. Čas od času se ke mně muž otočil a nabízel mi něco k pití, což jsem přijímal. Vždy když jsem se začal zabývat myšlenkou, že s ním začnu hovořit, zaujal novou pozici sezení a já jsem byl znovu nucen zůstat sedět, doufat a čekat. Uplynulo pět dlouhých dní a my jsme stále spolu seděli v tichosti, ale něco ve mně se měnilo; zaplavil mne klid, vnitřní mír a pocit, že jsem bez hranic.
Šestého dne za svítání se ke mně muž otočil a řekl:
„To co hledáš, je v tobě; musíš najít slovo, které odemkne tvou energii, to ti umožní, aby ses cítil celistvý. Neschovávej se před sebou, ale obejmi své skutečné já s vědomím, že když to uděláš, ostatní tě přijmou a naleznou totéž i v sobě. Nikdy nemůžeš utéci před bolestí, ale můžeš ji proměnit v něco překrásného.„
Muž pomalu vstal ze země a začal se procházet po písčité cestě směrem, odkud jsem před několika dny přišel. Chvíli jsem ho pozoroval, dokud si zase nesedl. Cítil jsem ztrátu jeho společnosti. (Muž se posunul, aby mi dal prostor být ve své rrozšiřující se síle a také mne chtěl povzbudit, abych se pustil jeho podpory či pohledu, jakým jsem hodnotil jeho pomoc. V tu chvíli jsem to nevěděl.)
Mé myšlenky se začaly zaměřovat na mužova slova:
„Najdi slovo, které odemkne tvou energii.“ Tato věta věta se mi stále honila hlavou. Začal jsem přemýšlet, myslel jsem na slova, která mi byla dobře známá, na své vlastní jméno, jména členů mé rodiny a dokonce na různá slova znamenající odemykání, ale zdálo se, že se ve mně nic nemění. Očekával jsem úder blesku, ale stále jsem tam seděl a mé tělo začalo být unavené a vyčerpané. Pak jsem změnil směr uvažování; začal jsem myslet na jméno našeho Stvořitele ve svém jazyce, které do mé energie vneslo lehkost, téměř jakoby veškeré napětí z nyní devítidenního sezení bylo smyto.
Všiml jsem si ženy a mladého chlapce, kteří procházeli kolem mě, zaznamenal jsem je stejným způsobem, jakým ten muž předtím zaznamenal mne a k mému překvapení ta žena vytáhla malý kousek jídla a položila ho přede mě. „Odpověď ještě nebyla nalezena„, zamumlala si pro sebe. Byl jsem šokovaný. „Nevyrušuj se teď„, promluvila znovu.
Tímto zážitkem mé odhodlání a síla vzrostly, to jídlo jsem nesnědl, protože jsem měl pocit, že její slova vyživila celé mé tělo. Dny ubíhaly a já jsem stále seděl v míru a rostoucí harmonii. Slova mi přicházela na mysl, ale žádné se nezdálo mít váhu či moc, dokud jsem nenarazil uprostřed štiplavě mrazivé noci na jedno slovo. To slovo bylo „láska„. To slovo mě naplnilo teplem, mé údy začaly hořet, protože jejich chladné znecitlivění roztálo. Má hruď byla jako v ohni, jako bych si sám vyráběl své teplo, které roztavovalo bolest a oddělenost, která se mi stala tak dobře známou. Mé tělo bylo nabité energií; pocítil jsem nové šťastné a radostné emoce, pocity, jaké jsem nikdy předtím nezažil.Když se rozbřesklo, měl jsem pocit, jakoby se celé mé tělo rozpůlilo, když mé staré já a staré pocity odpadly a z mého nitra vyvstaly nové energie. Mohl bych sebe sama popsat jen jako zlaté světlo, které se rozšiřovalo všemi směry z místa hluboko v mém nitru. O několik dní později jsem zažil, jak se mi otevírá nebe, uviděl jsem svou cestu, své poslání a své hluboké propojení s ostatními dušemi a samozřejmě s duší Stvořitele. Přijal jsem jméno Krista či lásky – toto slovo se mi stalo velmi drahým – a začal jsem se o ně dělit s ostatními, kteří mě míjeli na své cestě životem. Toto byl bod mého probuzení, pochopení a změny, vrcholný moment v onom životě, který mi umožnil stát se Kristovým vědomím obsahujícím Stvořitelovu energii lásky na planetární úrovni, aby ji mohli všichni přijmout.
Využívám tohoto okamžiku k vyslovení úcty k tomu muži, který změnil můj život a ke Stvořiteli, který se stal tím moudrým mužem a propojil vše dohromady.
Doufám, že má vzpomínka se vám líbila a že vás povzbudila k přemýšlení o slově, zvuku či pocitu, který odemyká vaši energii; může to být slovo láska nebo něco stejně vzácného. Je čas obejmout svou pravdu a přetransformovat své energie a toho dosáhnete jen tím, když si dovolíte rozpoznat esenci svého bytí. Nepotřebujete hledat moudrého muže či ženu, ani nemusíte prosedět celé dny. Trpělivost, důvěra, víra a odhodlání jsou klíče, které vás podpoří z nitra vašeho bytí, je na vás, abyste poznali a prozkoumali cestu odhalení své pravdy.
Ve stálé lásce
Lord Maitreya, princip Krista Poznámka ke kopírování:
Pro všechny poutníky na Cestě Lásky do češtiny přeložila Hanka B. pro www.transformace.info. Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy. |
Přidat komentář