Lidé touží po lásce, ale nechtějí všechny ty přípravy – nechtějí se nechat vymlátit na holé zrno, bojí se ohně, jímž je potřeba projít. Domnívají se, že láska je jen rozkoš a radost. Není.
Láska je něco mnohem víc: je to blaženost, je to vrcholné, definitivní požehnání. Musíte se však zbavit strachu. Člověk, který je plný strachu, nikdy nepozná sladkou chuť lásky. A neznáte-li lásku, neznáte nic: všechny vaše vědomosti jsou k ničemu, všechny vaše poklady jsou bezcenné. Vaše vážené postavení, vaše úctyhodnost nejsou nic než marnivost. Bez lásky nikdy nepoznáte život v celé plnosti. Budete se smát, ale váš smích bude povrchní. Budete plakat, ale vaše slzy nebudou upřímné. Váš život zůstane ukryt v potenciálu, nikdy se nestane reálnou skutečností. Budete žít ve spánku – v nevědomí.
To láska je ten pravý oheň v člověku. Jen velice málo lidí ví, že to, co nás drží při životě, není jídlo, ale láska.
Láska nás udržuje naživu – a nejen to: vnáší do našeho života pravdu, krásu, ticho a milióny jiných nesmírně cenných hodnot.
„Láska dává jen sebe samu, berouc jen ze sebe .
Láska nic nevlastní a nikdo nemůže vlastnit ji.
Neboť lásce stačí láska.
Milujete-li, neříkejte:“V mém srdci je Bůh.“
Řekněte spíše:„Jsem v srdci Boha.“
A nemyslete si, že lásce můžete určovat směr,
protože láska, jste-li toho hodni, určí směr vám.“
Z knihy Promluv k nám o lásce od Osha.
Verše: Chalíl Džíbrán
Přidat komentář