K zamyšlení

Vztah mezi žákem a Mistrem je vlastně milostný vztah. Vztah, kdy se žák odevzdává. Podobně to vypadá, když se zamilujete a spadnete do toho. Tedy, když s Láskou vzestoupíte, řekněme to takhle. Kdežto když do toho spadnete, upadnete a rozbijete si hlavu! Svět se neustále zamilovává a odmilovává. Na rozdíl od Božské Lásky, do níž lze jen vzestoupit. Bůh neklesá, nýbrž stoupá. Tuto lásku v sobě kultivujeme, když se odevzdáváme Guruovi. Kultivujme Lásku, která pozdvíhá člověka k Bohu. Ve chvíli, kdy najdete svého duchovního rádce a úplně se svému Mistrovi odevzdáte, Mistr se pro vás stane vším. Stane se vaší matkou a zaplaví vás mateřskou láskou. Stane se otcem a bude vás učit disciplíně. Stane se vším, pak svět zemře a on se stane světem. Mistr se stane cestou.

Proto se lidé v ášrámech a klášterech všeho vzdávají. Vzdávají se rodiny, dětí, muže, ženy, rodičů a žijí pro Boha. V Gítě vysvětluje Kršna, že na to, abychom mohli realizovat Boha, či své bytí, kým ve skutečnosti jsme, se musíme všeho vzdát. Kristus pravil: „Přišel jsem ne proto, abych nastolil mír, ale proto, abych oddělil dceru od matky, syna od otce, aby nikdo nezůstal připoutaný, nýbrž aby se odpoutal. Aby si uvědomil, kdo je jeho skutečný Otec a skutečná Matka. Jinak z iluze nevyjdete.“

Toto by měl být váš absolutní cíl na duchovní cestě. Dosáhnout realizace, realizovat Boží Lásku, abyste ji uvnitř sebe bez ustání cítili. Zklidněte svou neklidnou mysl zpíváním Božího jména. Má tisíce, milióny jmen, tak je zpívejte! Zpívejte Boží jméno, zpívejte a tančete v extázi. Při zpěvu Ho pociťujte v sobě. Neseďte jen, to je nudné. To vydržíte týden, dva, možná i měsíc, dva, pak s tím ale přestanete. Když totiž budete sedět a zpívat, začnete něco očekávat. Zpívejte tedy při každé činnosti, při práci, při chůzi, při mluvení, ve sprše, prostě zpívejte! Čím víc budete zpívat, tím víc se vaše mysl přesune od neskutečného ke skutečnému.

Paramansa Sri Swami Vishwananda, z knihy Just Love 1