Nová kniha od autora Životopis jogína

„Jako jasné světlo uprostřed temnoty byla Jógánandova přítomnost na tomto světě. Tak vznešená duše jen vzácně sestoupí na Zemi, když ji lidé skutečně potřebují.“

-Šankaráčárja z Kančipuramu

Paramhansa Jógánanda patří k nejuznávanějším Mistrům jógy 20. století. Je autorem dnes již klasického díla duchovní literatury Životopis jogína. Byl jedním z prvních, kdo seznámili západní zájemce s naukou jógy a kladl důraz především na přímou zkušenost Boha, kterou nazýval „Seberealizace“- jeho učení je univerzální a nabízí praktický přístup k vnitřnímu probuzení. V Životopise jogína se mnozí hledající prvně setkali s postavou nesmrtelného jogína Babajiho a s jeho technikou Krija jógou.

Paramhansa Jógánanda sepsal během prvních let pobytu ve Spojených státech několik souborů lekcí a mnoho článků a právě z těchto materiálů čerpá tato knížka. Přináší prostá, přece však hlubokomyslná tajemství, jak prožívat štěstí za všech životních okolností. myšlenky v ní prezentované jsou provokativní, praktické a nesmírně inspirující.

Ukázka z knihy:

„Nejdůležitější podmínkou pro dosažení trvalého štěstí je duševní vyrovnanost. Neustále spočívejte tiše v Já, ve svém nitru. Tak jako se hrad z písku na břehu rozplyne po doteku mořských vln, tak i neklidná mysl, jíž se nedostává pevné vůle a vytrvalosti, podléhá tlaku vlnobití proměnlivých životních okolností.

Avšak diamant si uchovává svou sílu a čistotu navzdory všem vlnám, které se rozbíjejí o jeho povrch. Podobně i niterně vyrovnaný člověk, jehož vědomí zprůzračnělo působením vnitřního ticha, zůstává nepohnutý i za bouří těžkých životních zkoušek.“

Dobrým životním pravidlem je připomínat si prosté: „Ať přijde, co má přijít“.

Život vám přinese mnoho vzestupů a pádů. necháte-li své pocity vzdouvat se na vlnách okolností, nikdy nedosáhnete vnitřního klidu, který je základem duchovního pokroku. proto buďte ostražití a nereagujte pocitově. Povzneste se nad všechny libé a nelibé pocity.

Dobrou zásadou pro život, který vaši loď provede bezpečně mnohým životním úskalím, je uchovávat si za všech okolností vyrovnanou a radostnou mysl.“

Přátelé, toto je opět jedna z mála knih, které v sobě nesou duchovní sílu. Nelze ji číst stejně jako čtete román.  Je třeba číst po krátkých pasážích, přemýšlet o jejich smyslu, meditovat o pravdě skryté za slovy. A potom se tuto Pravdu snažit žít ve svém životě.

S láskou,

Sofie Natarani