Hledej, dívej se, miluj, dělej

Raději budu žít půl roku v hamace na pláži a psát, co si má duše žádá.

Raději budu čas od času strašlivě na mizině, než provdaná za svou práci, protože mi hrozí prstem hypotéka.

Raději budu vlastnit okamžiky, než investice.

Raději budu jíst sama, než sedět se ženami, které mě nudí svými paničkovskými řečmi.

Raději budu plavat nahá v záři medúz a nechám si je padat jako světlušky na své vlasy, prsa a záda.

Raději budu dělat stojku nahá v měsíčním světle, když se nikdo nedívá, než si oblékat šaty družičky.

Raději budu pít sedmiletý rum z hliněné lahve a čichat kouř a popel, než sedět v kostele.

Raději se budu učit od života, než abych se zadlužila v lavici ve škole.

Raději budu pít z oceánu, znovu a znovu – oslavovat, že jsem zběsile naživu.

Raději definuji svou lásku jako takovou, nic víc, nic míň.

Nepotřebuji mít prsten na ruce, abych si dokázala, že jsem zamilovaná.

Raději pojedu v otřískaném autobusu, než abych utrácela zbytečné peníze za život v bezpečných komunitách. Budu sedět vedle kozy, poslouchat raggaeton a jíst mango s cukrem z pytlíku, co prodává žena, která se svým zbožím doráží pokaždé, když autobus zastaví.

Nepotřebuji titul, abych dokázala, že jsem inteligentní.

Nepotřebuji vlastnit kus země, abych si připadala úspěšná. Nikdo ve skutečnosti nemůže vlastnit zemi – jen si myslíme, že můžeme.

Mé spořící konto má málo co do činění s mým skutečným bohatstvím.

Raději se budu roztahovat samotná jako lvice každé ráno v posteli a užívat si všechny její prázdné rohy.

Raději si zvolím práci, kterou miluji, a svobodu před bezpečím důchodu.

Nebudu pracovat a pracovat, abych mohla žít, až mé tělo bude staré a unavené.

Obchody jsou pro ty, kteří mají orgasmus, když mají peníze.

Ne každý by měl mít děti a mým vajíčkům nevypršela platnost.

Nebudu pít společenské drinky v autobuse, nebudu je pít ani ve vlaku.

Nebudu skákat skrze obruče, jak pískají úředníčci, nebudu se jako krysa honit za nesmyslným cílem.

Pokud musíme mít milníky, mým milníkem bude množství radosti, které jsem nasbírala koncem dne, a jak moc jsem v tomto životě byla skutečně hluboce otevřená.

Hledej, dívej se, miluj, dělej.

– Janne Robinson v překladu Lilia Khousnoutdinova