Poklad pramene veškeré existence…

Eva Hannah Haberlandová

Nepřemýšlej o tom, jakou cestou půjdeš a jakou jsi šel doposud. Rozum Tě odvádí daleko od svého domova. Jsi zrozen do místa výuky, kde jsou pro Tebe nejlepší podmínky k růstu. Rozmanitost květin je tak velká a každá ví, kde má nejvhodnější půdu ke svému životu. Pod svícnem bývá největší tma a proto nevidíš kdo jsi, kým jsi a ztrácíš se ve tmách. Naplň svůj život žárem touhy poznávat sám sebe, jít stále vpřed a rozpustit veškeré dělící čáry Rozumu. Staneš se pevným pilířem jako skála ovšem prozářený Poznáním. Zjistíš, že s vodou ve svém těle, naladěnou na tón lásky můžeš i hory přenášet. Objevil jsi žábu sedící na Prameni, jež odrazovala a pokoušela se klamat Tvoje kroky, aby ses vzdálil co možná nejdále od své domoviny a ztratil vnitřní touhu, naději a víru v tuto cestu.
Tam, kde jsi hledal a sel semena života nebyl Tvůj domov. Zpíval jsi tóny, tančil tance, s vlastnostmi a podle pravidel Mysli. Stvořil jsi ve fyzickém životě svět fikcí, který odráží úroveň Tvého vědomí. Proto se stává Tvůj život takovým, jak ctíš vnitřní hodnoty nejvznešenějšího lidství. Touha tvořit je prozařující paprsek světla ve stínu duše a od základu mění celé Tvoje Bytí. Zboř hrad z písku – nejsi nic a zemřeš jako nikdo. Jakmile jsi naplněn dychtivou touhou po poznání pokladu „Pramene veškeré existence“, jdeš směrem ticha, porozumění, jejichž klíče otevírají zabezpečené zámky komnat samy před Tvým jednotným zrakem. Čím více jsi blíže opravdového domova, slyšíš píseň Věčného života – píseň Lásky, hrající zvonkohru líbezných melodií a Ty si vzpomínáš a uvědomuješ Pravdu o Životě. Jsi daleko na své vnitřní pouti a chodidla vnitřního dítěte objímá a omývá voda, která značí lásku. Zatím je plná bahna, jednoho dne se však zčistí a vytryskne jiskřivá voda a odraz Boha se objeví v Tvých očích. Navrátíš se do místa, odkud jsi přišel. A to se stává tehdy, kdy už jsi na dně svých sil, kdy přestaneš hledat. Tehdy zavoláš Boha z plných plic a odevzdáš se mu celý. Před Tebou se zjeví Pramen čiré vody a veškerá zranění zhojí bez jizev. Uzavři přátelství a mír s celou existencí a naplň jím svoje tělo, odteď budeš mít všeho stále dostatek. Pokud jsi žil životem ve ztraceném světě s vědomím chudoby, i to málo jsi ztratil. Od tohoto dne se vše změnilo. Kam přijdeš, obdržíš vše, na co si vzpomeneš. Jsi nositelem Božího požehnání – Vědomím jiskry „Nového Světa“. V Tobě se znovuzrodil Pramen Věčného života. Proud vody protéká hravě, nevinně, bděle a odevzdaně tělem a dere se napovrch s Vědomím, že se dotkl celého Oceánu Bytí uvnitř nás.