Nastává generační posun – tichá revoluce srdce, kterou nelze zastavit
Posledních pár let vnímáme jakoby někdo stále otáčel knoflíkem na větší rychlost/intenzitu/vyšší level.
Chceme mít klid, ale pořád jsme nuceni něco řešit.
Pořád nějaké problémy, jsme víc otrávení a opravdu unavení.
Odešlo a odchází spoustu lidí, ale také jich hodně přichází.
Je to náročné..
Nyní také potkáváme lidi z minulosti, abychom navzájem viděli, že jsme se i fyzicky změnili.
Vnímáme že, jsme jinde a plně si uvědomujeme že čas nejde nijak zastavit – stárneme.
Jsme stavěni do nových rolí/pozic a učíme se na ně nově/opravdově reagovat.
Ocitáme se v naprosto neprozkoumaném prostoru naší přítomnosti, ale pořád jsme to my.
Občas náhlá skutečnost nejde nijak uchopit a jsme unášeni samopohybem/setrvačností..
A připadá nám, že nemáme nad ničím kontrolu..
Vše se neustále mění, přesouvá a přenastavuje.
A u každého z nás to má naprosto individuální, ale hlavně zásadní projev.
Někdo nachází životního partnera, těhotní, hodně jí, přibírá na váze, mění pracovní pozici, rozvazuje pracovní poměr, ukončuje vztah, rozvádí se, stěhuje se, stěhoval se ale stěhuje se znova, předělává/prodává/kupuje dům/byt, dozvídá se pravdu, je bez peněz, rozčiluje se, hádá se, má nehodu, mívá častěji vztek, deprese, cítí že uvízl, ztrácí přehled, chuť, je unavený, je nemocen, odchází, umírá…
A pokud se nám neděje nic osobně, děje se to v naší bezprostřední blízkosti a jsme do okolností stejně vtaženi.
Někdy se toho děje tak moc, že mnohdy ani není jednoduché myslet racionálně..
Záleží jak moc jsme pohlceni okolnostmi/hmotou a jak moc se bráníme přijímat zodpovědnost.
Čím víc žijeme mimo přítomnost/přirozenost, tím víc nás pak okolnosti drtí a pohlcuje strach/sebedestrukce.
Každý uplynulý okamžik přítomnosti odkládáme minulosti ale současně i naší budoucnosti.
A každým dnem se víc a víc otevíráme, ať už to chceme vnímat nebo ne.
Čas nyní překrývá jak světy minulé tak světy budoucí a to na co myslíme zrovna slyšíme, nebo máme přímo před očima.
Vše se stává rychlejším, dokonalejším, transparentnějším a opravdovějším jak nikdy předtím.
Pravda našeho srdce začíná tryskat do okolí jako ve videoklipu ‘Fireworks’ od Katy Perry.
V textech, písních a videoklipech je ukryto mnoho poselství – vnímejte to.
Hudba léčí duši a naplňuje srdce.
S čím větší úpřímností a radostí je jakýkoliv projekt tvořen, tím větší má sílu.
Proto teď vše, co bude tvořeno/konáno s čistým úmyslem, ucítí obrovskou podporu.
Bude to jakoby vám narostly další ruce, zažijete nebývalou ochotu a vstřícná gesta ze všech stran.
Lidé budou víc a víc spontánnější/úpřímnější.
Ale čím víc půjdeme hlouběji, tím víc pro nás bude těžší fungovat ve starém/mrtvém systému.
Budeme víc podráždění, nebudeme chtít nic řešit, jíst, mluvit, nebudeme moci spát..
Vše se nám bude zdát nespravedlivé, náročné a snadno pak propadneme hněvu, depresím, frustraci..
Vše bude hrozně zdlouhavé/zpomalené, lidé, provoz, technika, vše bude kolabovat.
Nebo naopak, vše se v okamžiku promění jako mávnutím proutku.
Je to dynamický a turbuletní proces, přichází po vlnách a naprosto na nic se tady nedá spoléhat.
Jen na sebe, své myšlenky a své srdce.
Tenhle tanec na ostří nože, jsme sem všichni přišli odtančit až do samotného konce.
Situace tedy mohou být občas dost na hraně nebo i za hranou, nenechte se tím pohlcovat.
Starý/Mrtvý svět odchází, nechte ho definitivně odejít.
Pokorně a s vděčností vše přijímejte, vše se děje s vyšším záměrem.
Nevzpouzejte se, ale plně se tomu odevzdejte.
Strach a pocit nedostatku je jen v hlavě.
Každou situaci prosvětlujte svým soucitem, vyšším nadhledem/odstupem a uvidíte výsledky.
Správnost vašší cesty obdržíte ve znameních, ve snech.
Žádejte o ně úpřímně.
Už se nemáme kam schovat, vše je okamžitě vidět, jako bychom to měli vytetované přímo na čele.
Nastal čas navždy opustit ulitu a pevně uchopit svůj Život.
Nic “neobechcávat” – BÝT K SOBĚ MAXIMÁLNĚ ÚPŘIMNÍ.
Jestli to co myslím, mluvím a konám, je ku prospěchu všemu a všem.
I když někdy nejde podávat stoprocentní výkony, každá snaha je vidět a také každá snaha se cení.
Stačí jen maličkost na kterou se zaměříme, která nás i druhé pozvedne.
Například, když myslíme na hezké věci, nebo když někoho potěšíme.
Jsme tu od toho, abychom se navzájem zdravě podporovali a ze života těšili.
Stačí humorné nebo utěšující slovo, vlídný pohled nebo úpřimný úsměv.
Všude okolo je někdo kdo nás, nebo my jeho potřebuje, bez koho nejsme kompletní.
Každý jeden jsme tu potřebný a každý jeden dáváme světu co tu ještě nikdy nebylo.
Navzájem jsme si učitelé a společně tvoříme mozaiku s názvem Život.
Ve všem, kde se nacházíme, necháváme svůj jedinečný otisk.
Hodně o nás vypoví jak vypadá náš domov, naše zázemí, jaké máme přátele…
Ve všem se odráží kolik Lásky kdo dostal, kolik jí kdo má a kolik jí kdo dává.
Srdce cítí Srdce..
Tohle ví dobře každá Matka, každá Žena.
Tím, že se mění generace je to evidentnější.
Máme možnosti, které tu před deseti lety nebyli možné.
Díky tomu se děti a celkově lidé rychleji vzdělávají.
Vše má svůj přirozený proces.
Ani Příroda nic nepřeskakuje/nevyčleňuje.
Příroda dává život a pro každého z nás tu má vše potřebné.
Přišli jsme z Přírody, jsme Příroda – JSME JEDNÍM.
Dokud ale budou ve světě umírat lidé, zvířata a s nimi i tahle planeta, nebude možné, aby i v nás byl klid/Mír.
VŠECHNO SE VŠÍM SOUVISÍ.
Je načase to vnímat a začít respektovat jeden druhého/Život.
Dívat se na svět očima Lásky, protože my jsme LÁSKA.
A nevlastníme nic víc než pouhé TEĎ.
Proto dokud necháme děti zažívat strach a bolest, bude v nich zakořeňovat a klíčit přesvědčení, že svět je opravdu špatné místo.
Každé dítě musí být ochraňováno a vedeno, každé dítě by mělo mít nárok na bezstarostné dětství.
Dítě je nádobou a do určitého věku je pro něj zásadní, v jakém se nachází prostředí.
Ale dospívající generace tohle už chápe, vnímá a cítí jak je lidský dotek/Život důležitý.
Jsou vysoce citliví a jejich vědomí vidí důsledky přežívaného systému.
Vidí, že “zraněný” může vychovat jen “zraněného”..
Vidí, že starý systém je jen plný destrukce/nespravedlnosti a cítí, že je potřeba změna.
Tenhle proces tiché revoluce probíhá v každém srdci a nelze zastavit, náležíme Přírodě/Vesmíru.
A Vesmír se neustále rozpíná..
Váš život vám patří, každým přítomným okamžikem, kterým si toho budete vědomi.
Je načase VNÍMAT (tuhle) skutečnost.
Je na čase být TADY a TEĎ.
Je jen jediná cesta k Opravdovosti..
A tou je vaše Srdce.
Také ho máte, nebojte se ho ukazovat/používat.
Všechny výzvy vás povedou k větší pokoře, vytrvalosti a dokonalosti.
Nikdy nejste postaveni před situaci na kterou by jste neměli sílu ji zvládnout.
Vše se odvíjí od vaší vůle.
A proto vězte, že ať jste teď kdekoliv, jste přesně tam, kde máte být.
A všechno je naprosto v pořádku, tak jak to je.
A vždycky tomu tak bylo.
Nic nemohlo být jinak, protože by jste dnes nemohli být těmi, kterými nyní jste.
Nemohli by jste teď číst tyto řádky a nerozuměli by jste mým slovům..
Protože by se vás nedotýkala osobně.
Život nyní bude hodně osobní.
Připravte se na to a nebojte se změn, které nás nemohou minout a pomáhejte potřebným je zvládnout.
Sviťte na cestu ostatním, protože TEĎ je vaše světlo nejpotřebnější.
Žehnejte každému koho potkáte.
Co zasejete to také sklidíte.
Nebojte se, není čeho.
Nikdy nejste sami.
Vaše Srdce všechno dávno ví.
Čím více se zamilujete do Života, tím víc vás bude Život milovat.
Zdroj: Probuzení * 2012 * – Awakening * 2012 *
Přidat komentář