Až tady nebudu (dopis)

Až odejdu, a minuty se změní v hodiny, hodiny ve dny, může se stát, že tíha ve vašem srdci bude k neunesení. Vím, že budete toužit po tom, slyšet můj hlas. Že byste dali cokoliv za to, slyšet mě zpívat písně, které jsem milovala. Dívat se mi do tváře, sedět vedle mě, říkat mi, že mě milujete, poslouchat můj smích, nebo společně vést jeden z mnohých našich rozhovorů. Vím, že asi cítíte největší bolest ve svém životě a možná máte i pocit, že nemáte sílu žít dál.

Je mi líto, že jsem musela odejít, ale mé tělo už dál nemohlo. Nic bych si nepřála víc, než prožít s vámi všemi ještě mnoho mnoho let. Snažila jsem se ze všech svých sil, kvůli lásce, kterou jsme spolu sdíleli. Chci, abyste věděli, že i když už nemůžete vidět moji fyzickou podobu, naše láska neskončila. Naše sdílená láska vás drží i v těchto těžkých chvílích, a dál… Naše spojení, naše láska nikdy neskončí. Není to možné. Láska je ta nejmocnější síla na Zemi a přesahuje vše… dokonce i smrt.

Váš život teď bude jiný. Možná bude těžké ho milovat, možná s ním budete bojovat. Možná se vám bude chtít křičet. Ale až se nakonec znovu zvednete, v což věřím, vzpomeňte si na lásku. Dovolte jí, ať prozáří celé vaše tělo. Naše láska je stále přítomná, jsem její součástí, jen mě prostě nevidíte.

Vy, kdo jste mě znali, víte, že jsem na sebe vždy kladla velká očekávání. Teď kladu ještě větší očekávání na vás. Až budete každou svou buňkou cítit, že to chcete vzdát, pod tíhou všeho smutku a bolesti, chci, abyste si dopřáli ještě trochu času to vše vnímat a cítit, a potom se postavili oběma nohama na zem. Pokud to nemůžete udělat pro sebe, udělejte to pro mě. Já už tu možnost nemám.

Možná si budete přát, aby se svět zastavil. Možná budete chtít křičet na lidi kolem sebe, kteří si v pohodě žijí svůj život, zatímco vy jste ponořeni ve tmě. A právě v takových chvílích bych si přála, abyste se probudili a podívali se, jak vychází slunce. Každý den, kdy cítíte, že nedokážete udělat krok a za ním další krok, dívejte se, jak pomalu vychází zpoza mraků slunce, a vězte, že jsem stále s vámi. Když nastane noc a smutek začne tížit vaše srdce, vyjděte ven a podívejte se na nebe, hvězdy a měsíc. Pomyslete na neviditelné propletence vesmíru a mluvte se mnou. Budu tam.

Jak se budou střídat roční doby, vzpomínejte na mě a najděte si způsob, jak uctít mého ducha. S jarními deštíky, zpěvem ptáků a s květy magnólií – dopřejte si čas to všechno vnímat, vdechnout tu nádheru. V létě si užívejte teplých doteků slunce, květin, vůně trávy, i neuvěřitelně nádherné letní bouřky a duhy. Budu v tom všem. Až začne přicházet podzim, užijte si chladivý vzduch a připomeňte si při pohledu na padající listí stromů, že každá smrt dříve či později dává možnost znovuzrození života. S prvními sněhovými vločkami vyjděte ven a nechte, ať padají na váš jazyk a každou si vychutnejte.

Jsme navždy propojeni. Jen si potřebujete najít cestu a způsob, jak to spojení zachovávat… možná při setkání s beruškou, motýlem, nebo v písni, či nádherném západu slunce. Nebo v některých z těch úžasných bláznivých věcí, které jsme spolu podnikli. Jsou stále tu a vždy budou. Máte teď možnost rozšířit své srdce o něco, co jste možná ani nevěděli, že existuje. Absolutně nepochybuji o tom, že to dokážete.

Víc, než cokoliv jiného potřebuji, abyste žili svůj život v lásce a síle… to jsou dvě kvality, kterých jsem se držela v tom svém životě. Chtěla bych, abyste žili odvážně, s vášní a se záměrem. Doufám, že budete milovat bezostyšně, celou svou duší. Láska je to, co potřebujeme dát sami sobě. Láska vás provede touto nesnesitelnou bolestí. Takže až tu nebudu, milujte naplno, milujte každou buňkou svého srdce, a už nikdy v sobě nenechte nic nevyřčeného.

Vyslovujte mé jméno tak často, jak budete cítit. Vyprávějte můj příběh. Sdílejte svou moudrost s každým, koho na své cestě potkáte. Zavřete oči, otevřete svoji duši a ucítíte mě v sobě… to vás povede na každém kroku. Díky vám všem jsem prožila ten nejlepší život, jaký jsem si mohla přát.

Na památku Alexy Rodheim Culter

Zdroj: zde
Autorka: Jill Kottmeier
Editorka: Emily Bartran
Český překlad: Kateřina Grofová

Převzato: www.nakoncidechu.cz