Vše pramení v moři ticha. Vše začíná z ničeho. Vše v ničem také končí. A přece není ono nic prázdné. Je vším. Z oceánu ticha se na okamžik zvedne malá vlna. Toužíš, bojuješ, trpíš, poznáváš. jednou – univerzum přitom krátce mrkne – se malá vlna opět navrátí zpátky domů. Co se stane pak, kdo to dokáže s jistotou říci?
Ateisté věří: „Tím to končí.“
Křesťané doufají: „Pak přijdu do nebe.“
Budhisté přemítají:“ Znovu se narodím jako vlna.“
Dobrá rada zní: „Je jedno, v co věříš, štěstí skýtající ticho tohoto oceánu můžeš zakusit tady a teď. Přístup k němu spočívá v tobě. Vědomí, že existuje, a pravidelný ponor do něj (například prostřednictvím meditace) ti definitivně pomůže zvládnout tvůj život – malou vlnu, a to s úsměvem na rtech.“ Kdo okusil zmíněnou tichou extázi, bude bohatství tohoto světa užívat s větším uvolněním a snáze se jej také dokáže vzdát.
Ruediger Dahlke
Přidat komentář