Aktuálně…

Neustálá připomínka toho, že žijeme právě teď tady, v těle a ukotveni na Zemi bychom měli prožívat svůj život se vším, co přináší. Olinka je jedním z lidí, kteří přinášejí velký dar tomuto světu, nemám ráda takové ty výklady typu – udělej to a tamto, je to takhle a ne jinak, ale tohle je úplně jiná liga, ráda bych, aby tu laskavost a nezištnost v mluvených dárcích pro nás všechny, vnímalo více lidí, proto sdílím její nápomocná slova, udělejte si někdy chvilku.Nic to za vás neřeší, ale může vám to dát jiný úhel pohledu na to, co je pro vás právě teď aktuální.

Návrat domů není o útěku, ale o spojení a uvědomění, že zdroj je přímo tady, vždy tu byl a vždy tu bude. O spojení se sebou, s tím, co v nás není falešné a iluzorní, ale skutečné a stálé. Nejdřív ale musíme zbořit staré pravdy a představy, vyjít z rolí a masek, pochopit, co všechno nejsme, i když jsme si mysleli, tohle jsem já… a pak se můžou dít velké zázraky. To neznamená, že v ten okamžik žumpa zavoní po fialkách, tma zrůžoví a život bude jen v euforii a létání, to znamená silné propojení v rovnováze duše s tělem, dovolení si prožívat život ve všech podobách, bez toho, aniž bychom upřednostňovali příjemné od nepříjemného. Koneckonců, neustálým upřednostňováním jednoho, jen posilujete to druhé, neboť co chcete potlačit, to je ještě silnější.

My stále chceme jen utíkat od bolesti, nežít to a tamto, ale čím víc to děláme, tím jedeme v bludném kruhu, kdy se to k nám neustále vrací, abychom se zastavili a nechali to prožít. Chceme všechno měnit a mít hned, nechápeme přirozené cykly života, které jsou jako roční období, jednou zastavení v zimě, jednou velká energie na jaře a znovuzrození, někdy zase útlum. A někdy prostě jen musíme zastavit a odevzdat se tomu svému NEVÍM… Tak jednoduše nevím a dovolím si to nevědět, dovolím si mít svoje období bez připojení k sobě, období, kdy se nemůžu osvobodit od toho, co mě trápí a zůstávám v tom, období, kdy jedu v sebedestrukci… dovolím si to úplně stejně, jako opačný pól. Nikomu nic nemusím dokazovat, ani obhajovat, můžu být prázdná i naplněná v jednom okamžiku, protože dobře vím, že všechno se děje současně v tomto světě.

Velká láska i bolest.
Strach i naděje.
Dokončování i nové začátky.
Jeden jediný zdroj všeho.

Shumavan