Nikdy se ke svému partnerovi nechovej jako ke svému vlastnictví…

Tvůj partner je svobodný. Může jít, kamkoliv jenom chce. Na světě neexistuje žádný prostředek, který by mu v tom mohl zabránit. Když bude chtít, tak půjde. Je to jeho život a patří do jeho rukou. Jedině on ví, co je pro jeho život nejlepší. My to vědět nemůžeme, neboť víme jen to, co je nejlepší pro náš život. Existuje vlastně jen jeden způsob, jak mu umožnit, aby zůstal: Dovol mu být svobodný!

Beztak je, i když mu nasazuješ pouta jakkoliv pevná.
Dopřej mu svobodu, aby cítil, že může kdykoliv odejít. Kdykoliv by chtěl! Pouze pak může také zůstat. Proč? Protože má možnost volby. Je všeobecně známo, že pokud má náš partner na výběr, může se také rozhodnout zůstat s námi.

Důležité je vědět, že může také kdykoliv odejít. Možnost volby je tak důležitá, že bychom na ni mělo myslet každý den. Neboť pokud může partner kdykoli odejít, je skutečnost, že zůstává jeho dar. Dobrovolný a báječný dar.

Tvůj partner je dar. Ten největší, jaký ti jenom může dát. Dobrovolně si k tobě lehá do postele a dobrovolně se vedle tebe probouzí. Dobrovolně s tebou sdílí tvůj stesk a tvé porážky, snáší tvé nálady, tvé starosti a tvůj vztek a večer se k tobě vrací. Tráví s tebou svůj čas.

Mohl by také odejít a už se nikdy nevrátit. Ale on je tady s tebou. Účastní se tvého života. Důvěřuje ti, dokonce natolik, že se může ukázat i jako slabý a zranitelný. Obdarovává tě nejen svou vášní, ale také svou intimitou. Jedině tobě, nikomu jinému se tak neukazuje… v bezmezném odevzdání. Dobrovolně je loajální, věrný, buduje s tebou společnou budoucnost, poskytuje ti pocit domova. Daruje se Ti!

Neměli bychom v žádném bodě svého vztahu udělat chybu a myslet si, že všechno toto je normální, že je to něco všedního nebo nopak, že nám partner něco dluží a je nám povinován vděčností.

Být vlastníctvím nějaké osoby způsobuje pocit nesvobody. Život už neproudí, všechno nabízené, dokonce i dar intimity je potom už jen povinnost způsobující tíseň. Kdo chce svůj život trávit tímto způsobem a zdržovat se v takových energiích, ten už vnitřně dávno ze vztahu odešel. Co potom následuje, jsou inscenovaná dramata, abychom se cítiůli zdánlivě morálně čistí. Pravda je dokonce taková, že čím intenzívněji partnera  nutíme, aby s námi zůstal, tím spíše odejde.

Co z toho máme, když partner s námi zůstane jen proto, že ho k tomu nutíme, nebo ho upevňujeme v přesvědčení, že by bez nás nedokázal přežít, nebo my bez něho? Tímto způsobem nikdy nezakusíme sílu lásky, neboť vždycky dostaneme jenom to, čeho jsme se vlastně chtěli vyvarovat – odpor a boj.

Otevři tedy klec, uvolni mřížce a dej svému partnerovi svobodu. I když ti to nahání strach.

Proč by měl u tebe zůstávat?

Protože je to jeho vůle. Protože je mu s tebou dobře. Protože by byl ád v tvé blízkosti. Protože mu dáváš sílu a uznání a on ví, že ve tvém životě něco znamená. Protože dokáže převzít zodpovědnost. Protože se vedle tebe cítí chráněný a v bezpečí. Protože vedle tebe rozkvétá. Protože se v tobě poznal, vnímá hlubší smysl vašeho vztahu a ví, že je svobodný. Proč by měl svobodu opouštět? Čím svobodnější člověk je, tím více si dokáže vychutnat blízkost.

Pozorujme věci prostě takové, jaké opravdu jsou. Potom budeme celou tu „věc“ hodnotit úplně jinak. Náš partner je svobodný, může kdykoliv odejít, nic nám nedluží , všechno, co dělá, činí dobrovolně. Když máme neustále na paměti, že náš prtner je ta nejbáječnější půjčka, kterou nám může život svěřit, budeme v budoucnu jednt v mnoh ohledech jinak.

Buď si tedy neustále vědom skutečnosti, že s tebou partner sdílí život pouze na určité časové období. Délku si určuje on sám. každý nový den je dar, každé probuzení vedle tebe je dobrovolně poskytovaný dar lásky. Také dnes, toto ráno je u tebe a chce se zrcadlit ve tvé lásce. Možná také ještě celý další rok. Nebo celý život. Je to zcela na něm. Svobodně při tobě stojí, každý den se ti dává jako dar.

Dar není nikdy vázán na podmínky, jinak by to byl výhradně obchod. Láska se nedá koupit nebo vynutit.

To nejlepší, co můžeme nyní udělat, je radovat se ze života, že je náš partner s námi. A jeho přítomnost s vděčností přijímat.

Pierre Franckh, Pravidla pro šťastnou lásku