Pro potěchu duše…

Ta písnička je o tobě a o mně
Tys milovala mě
já tebe
Žili jsme jeden v druhém jako v domě
já v tobě
a ty ve mně
Ale život vždycky rozdělí ty kdo se milují
bezhlučně
pozvolna jak čas běží
a moře smaže jejich stopy
v písku na pobřežíMrtvé listí smete metař na lopatu
stejně jako vzpomínky a žaly
Ale má věrná mlčenlivá láska
děkuje životu
Miloval jsem tě k smrti ty má krásná
na to se nedá zapomenout
Tenkrát byl život krásnější
a slunce žhavější než dnes
a ty jsi byla moje nejněžnější láska
Jenomže teď mi zbyly jenom žaly
A vždycky uslyším tvou písničku
z těch dnů kdy jsme se milovali

Ta písnička je o tobě a o mně
Tys milovala mě
já tebe
Žili jsme jeden v druhém jako v domě
já v tobě
a ty ve mně
Ale život vždycky rozdělí ty kdo se milují
bezhlučně
pozvolna jak čas běží
a moře smaže jejich stopy
v písku na pobřeží

Jacques Prévert, Mrtvé listí, v překladu Jiřího Žáčka