K zamyšlení
Slzy jsou tou nejvyšší možnou modlitbou. Netrap se s jejich analýzou, nesnaž se je interpretovat. Jsou mimo interpretaci a mimo analýzu. Slova jsou nedostatečná, nedokáží mluvit o slzách, žádná slova nestačí na to, aby řekla něco o slzách. Slzy pocházejí z hlubšího zdroje než slova. Pokud přijdou, jediné, co musíte udělat, je nepřemýšlet o nich a nechat je téct, ponechat jim jejich intenzitu, jejich úplnost. Tento druh slz pochopíte tehdy, když se jim bez zdráhání poddáte, když se jim nebudete bránit, když se nebudete snažit je ovládnout. Podvolte se jim, staňte se jimi, když přijdou, radujte se. Když ponecháte slzám jejich intenzitu, když se jim absolutně podvolíte, v té chvíli existujete.
Poddejte se slzám, běžte tak hluboko, jak jen to je možné, plačte, dokud se ze slz nestane smích. Tehdy jste došli až do samého konce. A kolo se pohybuje dál, konečný bod je bodem obratu: když se smějete, když se smějete nevázaně, úplně a divoce, smích se promění v slzy a začnete plakat.
Pak pochopíte, že paradoxy existují jen na povrchu, hluboko ve vašem nitru jsou jedním, smích a slzy jsou jedna energie. Jen tehdy, když vaše modlitba obsahuje smích i slzy, jen tehdy je to ta pravá modlitba.
Osho, Moudrost písečných dun
Přidat komentář