Bylo, nebylo…
Bylo, nebylo, takhle jednou v noci ze soboty na neděli se Neptun zastavil, rozhlídl se kolem, a když se nikdo nedíval, obrátil se a vydal se na druhou stranu. Ráno se astrologové probudili, zmateně koukali na nebe a chvíli jim trvalo, než pochopili. Takhle to s Neptunem chodí. Jeden nikdy neví … Ok, trochu ubereme nejasné neptunské rétoriky a přitáhneme data o aktuálním dění k zemi. Merkur ve Štíru v luxusních aspektech naši snahu o logické uchopení zcela iracionální planety a jejích pohybů jistě podpoří. Stejně tak praktická Luna v Býku, která teď nad ránem na nebi svítí jak rybí oko a od úplňku ji dělí jediný den.
Neptun ukončuje svou pětiměsíční retrográdní fázi (R od 23.6.2020 na 20°58‘‘ Ryb) a uprostřed domovského znamení Ryb (18°10‘‘ Ryb) se dnes kolem druhé hodiny v noci obrátil do přímého směru. Prostým odčítáním snadno zjistíme, že celá časově náročná akce retrográdní smyčky se odehrává na necelých třech úhlových stupních! Z čehož plyne, že dávka energie investovaná do tohoto monstrózního projektu je obrovská a plnou vahou doléhá na majitele dotčených planet v podobě rozkladu či osvícení. Jedno ani zdaleka nevylučuje druhé. Ba právě naopak. S Neptunem není možné stanovit hranici, zkuste v moři namalovat tlustou čáru! A tak si můžeme dovolit spojit zdánlivě neslučitelné a prožít extatický vjem univerzální jednoty…
… kdy jemné nuance existence zvolna prosakují jedna v druhou, svět tone v mlze nejasnosti a propadá se do neznáma. Naše mysl, jíž se místo konkrétních faktů dostává pouze vágních a zmatených zpráv, ztrácí schopnost zaostřit a najít záchytný moment. Dokola kolem nás jen klamavé odlesky a prchavá zdání, brzy už nevíme, co je sen či fantazie a co skutečnost. A existuje skutečnost vůbec? „Dejte mi pevný bod ve vesmíru a pohnu celou Zemí!“ Jenže pevných bodů se zoufale nedostává a někteří už mohou propadat marnosti a beznaději. S pocitem selhání a viny se v úzkostech svíjejí na hraně příčetnosti a touží raději nebýt, rozpustit se a prostě zmizet, uniknout z téhle nepolapitelné, rozkládající se reality. Nabídka ukončit trápení zbité a zmámené mysli v náručí závislosti je tak svůdná …
Neptun však s sebou ve svém působení nese i možnost absolutního odevzdání a napojení na zdroj, jehož pozici nedokážeme lokalizovat, jehož dosah a význam si neumíme představit, nedej Bože změřit, ale pokud dokážeme pozvednout zrak, pohlédnout do tváře svému strachu a uznat jeho existenci, ucítíme, jak se náš dech zklidňuje, napětí v zaťatých rukou povoluje a otěže kontroly nad vlastní budoucností, jež jsme dosud křečovitě svírali, padají k zemi, odkud je bere neznámá, neviditelná, nepopsatelná síla a se vší empatií a láskou nás velmi zvolna vede dál do nekonečného prostoru, o jehož existenci jsme dosud neměli tušení…
Ufff, musím se znovu uzemnit. A napít. Taková žízeň uprostřed totálního flow při obratu pána všech moří a oceánů! Četli jste Márquezovu Zpověď trosečníka? OK, zpátky na značky!
Pro mnohé z nás není snadné přijmout dary, jež nám Neptun nabízí. Chvíle, v níž se intenzita jeho působení koncentruje a zesiluje na maximum (například teď, v době obratu), můžeme vnímat jako čisté utrpení, kdy nám nezbývá, než vzít na sebe roli oběti, neřkuli mučedníka. Tomuto vnímání napomáhá jednak skutečnost, že Neptun dlouhodobě drží osu lunárních uzlů v kvadrátech, zmagnetizovaná střelka našeho kompasu lítá jak smyslů zbavená a my plujeme (zdánlivě!) bez navigace. To nám jako společnosti postavená primárně na saturnských principech určitě dvakrát dobře nedělá. A také to, že jsme většinou zvyklí a vychovaní k tomu řídit své záležitosti sami za použití rozumu a vůle, nikoli například pomocí modlitby či meditace. Věřím, že v Indii s obratem Neptunu zdaleka takový problém nemají. Pokud nepřijde tsunami, samozřejmě, ale to už jiná … Sem tam jsou sice některá neptunská témata společensky hodnocena v plusech, například hudební nadání a fantazie, jiná, jako třeba soucit či sebeobětování, jsou uznána s povděkem, nicméně poněkud odsunuta ze středu pozornosti a „jasně, je dobrý, že se o ty bezdomovce někdo stará, hlavně když nebudou ležet v průjezdu před naším domem“, ale pak tu máme celou řadu témat, jež jsou od obecného přijetí na hony vzdálena a raz dva nám zajistí pobyt na uzavřeném oddělení místní psychiatrické kliniky … schválně, zkuste o sobě párkrát nahlas říct, že jste mystik, prošli jste osvícením a vaším úkolem je přivést lidstvo ke spáse! Uvidíme, a přijdu vás navštívit!
Takže, dnes zcela bez ambic na jakékoliv plány, strukturu či cokoliv konkrétního. Respektive, ono to není jen dnes, bavíme se sice o spodní lince, ale o mimořádně výrazné energii, takže už dlouhou řadu dní přibržďujeme a dlouhou řadu dní se budeme pomaličku rozbíhat. Život běží samospádem, nahoře na palubě žijeme dál podle scénáře předepsaného rychlejšími planetami, ale hladina se stále vlní … po tu dobu nechme čas plynout, nechme se vést … dobrou zprávou je, že odteď se bude vlnobití postupně utišovat, mlha klesat a jednoho dne uvidíme zemi na obzoru …
Klára Koničarová, www. astropsychologie.cz
Přidat komentář