Žít a nechat žít

Bylo nebylo, jednoho odpoledne, celkem nepozorovaně, vklouznul Jupiter do Vodnáře, zaklonil hlavu a pohlédl ke hvězdám, doširoka roztáhl paže, zhluboka se nadechnul a udělalo se mu dobře. Tolik prostoru, tolik možností, tolik volnosti a svobody! Nádhera! Zvlášť po tom sešněrovaném roce v Kozorohu. A ačkoliv Vodnář není Jupiterovým domovským přístavem, rozhodně fandí jupiterským plánům.
Naše hodnoty, naděje, víra a přesvědčení nabírají tímto okamžikem nový směr. Pokusíme-li se o srovnávací analýzu, přestupujeme dneškem z koncentrované zemské praktičnosti do mentálního prostoru neomezených vizí. Zatímco v Kozorohu patří mezi nejvýše ceněné komodity zkušenost, tradice a respekt ke společenské struktuře, Vodnář preferuje intelekt, invenci, inovaci, intuici a individualitu (a přísahám, že s těmi předponami to vyšlo zcela náhodně!).  Proti systému tento Jupiter vcelku nic nenamítá, pokud je to systém funkční, komunikující, interaktivní, technologicky vyspělý a ještě nepřerůstá člověku přes hlavu. Jupiter ve Vodnáři je se svou nekonvenční, nestrannou, tolerantní a kosmopolitní duší otevřen všem příležitostem a alternativám. Nezná předsudky, nesoudí a nehodnotí. Věří v přátelství a humanitu, věří v přirozené sociální sítě, věří ve spolupráci a společenskou angažovanost. Věří v revoluci, je-li jí zapotřebí. Věří v budoucnost a nebojí se změn. Jeho hodnotami jsou altruismus, osobní odpovědnost a svoboda. Svoboda především! Jeho životním krédem je „žít a nechat žít“. A i kdybych tu náhodou chcípal, než mě začnete zachraňovat, laskavě se nejprve zeptejte, zda stojím o pomoc, protože možná jsem právě uprostřed experimentu anebo jsem se prostě rozhodl zemřít, a jestliže je to moje volba, bylo by opravdu nevkusné vstupovat do tohoto procesu jakýmkoliv momentem povinnosti, samaritánství, všeobjímající lásky či pod jakoukoliv jinou invazivní záminkou. Já vím, že to může znít drsně, a mnohým se Jupiter ve Vodnáři jeví jako bezcitný studený čumák, ale jako vždycky s Jupiterem: všechno je otázkou priority hodnot.

A ještě mou oblíbenou, k Jupiteru ve Vodnáři nejpřiléhavější … slyšela jsem ji poprvé, když mi bylo osm a táta mi pustil Vlasy. Už tehdy mě to doslova smetlo, a pak ještě mnohokrát, než jsem si díky astrologii uvědomila, že ten text je doslovným popisem mého vlastního nativu.

Klára Koničarová, www. astropsychologie.cz