K zamyšlení

„Někdy tak upřeně hledíme na to, co je před námi, že zapomínáme na to, kolik jsme toho už ušli. Je dobré spočinout a připomenout si, co to všechno obnášelo dostat se až sem. Kolik karmických kotrmelců, a co vše jsme zvládli a unesli. Je dobré se pohladit s láskou po tváři a připomenout sami sobě, kolik odvahy jsme přitom v sobě objevili, a kdo ví, kde bychom nyní byli, kdybychom se tenkrát na tu odvážnou cestu nevydali. Je dobré ‚poděkovat‘ velké Duši v nás, která nás uvnitř i po našem boku doprovází, která našeptává našemu vnitřnímu uchu, a upomíná nás, že jednoduše a bezvýhradně stojíme za to…“