O Duši, inkarnacích a jejich skrytých rozměrech

Á-ŠOKA

Á-ŠOKA je specifická část Akášické knihovny, kterou známe spíše pod názvem Kniha Života. Jde o pole Záznamů, kde se ukládají souhrnné „zprávy“ o našich inkarnacích do hmotné reality kolektivní sféry života.

Každý ten Záznam je kapitolou Knihy a datový soubor, který je jeho podkladem, můžeme kdykoliv (za určitých podmínek) znovu otevřít a přečíst jako Příběh. Jde o holografickou projekci, kterou spouští kontakt s naší mentální energií zájmu – jakmile známe vstupní kód, struktura Záznamu se aktivuje, přijme nás do Příběhu a my ho nějakým způsobem načteme, prožijeme a zapracujeme do symetrických momentálních zkušeností. Ne všichni lidé svoji Kroniku navštěvují – jde o specifický frekvenční stav vědomí, který to podporuje a člověk běžně k těmto stavům spontánně neinklinuje. Taková akce vyžaduje téměř vždy zkušenějšího průvodce, který naladění do Kroniky umí spustit a který nám pomůže se správným vhledem do Záznamů. Bývají to velmi silné prožitky naprosto realistického charakteru (film „Náš Domov“ byl takovými prožitky inspirovaný) a využívá se jich při regresních terapiích různých blokád a nestabilit nespecifického původu. Jsou ale lidé, kteří sami „protrahují“ gravitační sféru Přítomného okamžiku („pozdrží“ běh času mžikovou frekvenční sekvencí) a nechají svoji mysl vnést vertikální sondou do informačních polí – tam vyzobnou namátkově nebo i cíleně nějaký Příběh. Ať s průvodcem, či individuálně – nelze s naprostou jistotou říci, že rozehraný Příběh byl skutečně naším minulým životem. Záznamy jsou veřejné a vstupní kódy fungují jako heslo v registru uložených dat…pokud nás některé specifické pole Záznamu „osloví“, tak ho otevřeme a můžeme pak vzít za svůj. Jde o principy asociační symetrie = párování informačních zlomků, které si neseme v rozpracovaném formátu v „operační paměti“ a jakmile některý z aktivních segmentů najde kompatibilní spojitelný protějšek, tak se kontakt uskuteční…holografický šot se rozehraje a Příběh se spustí. Tento princip načítání datových souborů do operační paměti mysli je odpovědný za fakt, že na mnohé historické osobnosti si činí „nárok“ větší množství lidí. Pokud budeme k tomu fenoménu přistupovat jako k jakémukoliv jinému zdroji poznání a vytěžíme jenom to, co nám otevřelo danou cestu – pak je to v naprostém pořádku a můžeme tou metodou (pokud v ní získáme dostatečný cvik) prožívat Příběhy života kohokoliv, kde je tam zapsaný. Pokud budeme bezvýhradně věřit tomu, že ty Příběhy jsou naše vlastní a tento aspekt zabudujeme do svého života, pak s velkou pravděpodobností skončíme v péči psychiatra. Proto je lepší cestovat s průvodcem a vnímat otevřená životní dramata s nadhledem, objektivně a v konzultaci s dalším názorem na uvolněnou symboliku obsahu.

Naše skutečné minulé životy musí totiž obsahovat víc, než jen asociační párovou symetrii vstupního kódu do struktury Příběhu. Je to linie celé řady inkarnací, které předcházely a které navazovaly principem strukturální geometrie sebeorganizace kontinuity vznikání – nikdy nejde jen o jednu a pokud se na tu, kterou přijmeme za vlastní, nenavážou i ty ostatní (nebo alespoň jejich část), pak s velkou pravděpodobností není skutečně naším minulým životem. Ty související se mohou „vyrýsovat“ později v čase, kdy opětně svojí prací s párováním nových poznatků s uloženou zkušeností odemkneme ty správné dveře.

V tomto aspektu je uložené tajemství spících Duší. Možná jste se někdy zamysleli, jak je možné, že člověk, který na moment vkročil na „druhý břeh“ při klinické smrti, zažil setkání se svými mrtvými rodiči a přitom ještě nedávno by přísahal na to, že jeho nejmladší syn je novou inkarnací svého dědečka… Kde je tedy zakopaný pes? Samozřejmě v té Duši – ona není primární bytostí člověka – její zdrojovou esencí života – Duše sama je již „inkarnací“ – je nosičem programu pro aktuální život v hmotném těle, je fraktálním segmentem množiny sobě-podobných elementů okruhu zdrojového plánu bytosti v rámci multidimenze živosti. Kniha Života je eviduje jako společenství zemřelých, kteří mají Záznam v historii a v kolektivní paměti každá z nich zanechala specifickou stopu svého dílu práce na inkarnačním cyklu, který trvá tisíce let. Při každém dalším sestupu na planetu se do plodu (jeho aurického pole) nahrává nový program = Duše (plán pro konkrétní inkarnaci) a množina aktérů se rozroste – po jeho smrti se sečte životní zkušenost do dalšího Příběhu, který je plnohodnotným členem skupiny spících Duší. Do rodiny té mnohokrát „excitované“ Duše patří další spřízněné (příbuzné) skupiny Duší, co se spolu potkávají v životech a sdílejí spolu románové ságy v Á-ŠOKA Krajině Záznamů.

Kam tedy ale zařadíme tzv. vzestoupené Duše, co se „vymanily“ z inkarnačních cyklů?

Kolektivně (jejich škála Příběhů) jsou zapsané v Knize Života jako všechny ostatní a jejich primární orientace může být přesměrovaná do jiné vrstvy multidimenze – třeba do andělské sféry vesmírných principů = duchů cyklů, kde probíhá další hierarchie (růstová množina osobností). Paralelně však většinou realizuje bytost další inkarnace do společného cyklu – aby mohla dohlížet na realizaci svých vyšších Projektů a Záměrů v ještě jiných vrstvách – např. jako Architekta hvězdné soustavy, kde modeluje virtuální projekce jiných verzí inkarnačních cyklů. Zkušenosti z té mimozemské části aplikuje tady, kde skrz přímý prožitek Celistvosti Projekty ověřuje. Může také fungovat jako mentor nějaké skupině Duší, které v Á-ŠOKA pomáhala programovat…tyto ji pak tady na Zemi spontánně poznávají – její aura je magneticky přitahuje, snaží se ji vyhledávat a držet se v její blízkosti. Takovou vyšší bytostí byl Ježíš a další, které známe jako egregor „Nanebevstoupených Mistrů“. V momentální expozici, pokud takovou na Zemi v těle mají, je pak nazýváme Avatary Vzkříšení (nebo ekvivalenty té funkční prezentace). Pole inkarnačního cyklu se postupně naplňuje – skupinově a v algoritmech prolínání – až dojde do bodu připravenosti k Transformaci na vyšší evoluční level – do nového Modelu existence a do nového Systému podpory života v rámci toho Modelu. Z tohoto faktu lze odvodit některé podrobnosti o stavu kolektivní entity zúčastněných bytostí. Na Zemi se momentálně nacházejí jen Duše, které mají „hotové“ Kapitoly ve vrstvách živosti – pokud by neměly, proces Transformace by se nespustil. Naše „propastné“ rozdílnosti jsou pouze relativní – překlápění systémové matrice v Projektu Člověk je tak rozsáhlý a komplexní manévr, že vyžaduje naprosto přesnou synchronizaci prvků, kdy každý je segmentem té matrice a současně realizačním odborníkem. Nejde jen o lidi – jde o celou rozpracovanou sféru Galaxie a všechny vrstvy živosti…je to souhra inteligencí a energií, které inteligenci realizují – skrz živé uhlíkové formy navigují interakce EMpolí reality a „motivují“ je k převádění programových matric do zážitkových destinací vyjádřeného života. Proto je Akášická knihovna (a další segmenty kolektivní Paměti) otevřená do jednotného informačního pole – aby všechny zapsané Příběhy mohly projít dračím ohněm křemíkové fúze v horizontu událostí vesmírného rozsahu a načerpaly novou datovou základnu pro stahování motivací k pohybu časem.

Jak se do knihovny Á-ŠOKA dostaneme?

Jako kamkoli jinam v informačním poli Záznamů = skrz naši auru a modulovanou frekvenci vědomí. Skrz Chrám Srdce a Svatyni Mysli, kde oživíme načtená data do podoby Příběhu.

Formát hlubinného skenu Paměti je individuální – každému sedne jiná technika a hodně také záleží na prostředí, kde se to naučil. Samozřejmě hraje svoji roli i vrozená dispozice k naciťování dat a míra komplexnosti jejich rozbalování – v neposlední řadě i soubor motivů = vyšší záměr naší cesty životem. Jako ilustrační schéma si lze představit několik kroků postupu:

Zformulujeme záměr = co hledám a proč to hledám

Najdeme optimální cestu k jeho realizaci = vyčerpáme maximum dostupných možností – jako internet, knihy, rozhovory, filmy, vlastní vzpomínky a poznámky. Toto samozřejmě by zabralo roky, ale děje se to bleskovým vyhodnocením rozvíjející se podoby realizace Záměru.

Zamyslíme se nad výsledky našeho bádání = projdeme shromážděné informace, kmitáme v jejich interaktivních vazbách a zvažujeme jejich hodnotu pro další zpracování. Vciťujeme se do zlomků obrazů, které se začínají holografickou projekcí rýsovat ve schématu a rozehráváme fantazii, která kreativně podklady zpracuje do scénáře, jehož pointou je náš Záměr. Nebráníme se žádné asociaci pro její možnou nepříjemnou rezonanci a pokud to nezvládáme, pak je lepší buď přestat nebo poodstoupit a namísto vnímání v první osobě přejít do pozice nezaujatého pozorovatele rozehrávaného děje.

Tento způsob práce s informačním tokem, který se v Metodě asociační symetrie nazývá KINO-REPORT, je přirozeným souborem možností orientace v životních situacích, kterými procházíme – souborem dispozic, který každý nějakým osobitých způsobem umíme používat. Rozehrané vizualizace ovšem většinou běží v podvědomí a proto je přímo neřešíme ve významové rovině nebo pro ně máme jiný referenční rámec pojmů. Jazyk – naše soukromá verze jazyka – je sadou klíčů, kterými si otevíráme knihovny kolektivní Paměti. Formulace probíhá buď v mysli (není vyslovená) nebo nahlas – a to je známka, že „oslovujeme“ další elementy živosti ke spolupráci na rozbalování informačních celků, které jsme přitáhli do svojí kontaktní blízkosti. Jestli pak naši pozvánku přijme nějaký externí“mimozemský“ zdroj nebo naopak aktivujeme Příběhy expozitur souboru naší Duše – to záleží na frekvenčním rozsahu našeho vědomí v okamžiku zpracování a na charakteristice konkrétního pole, které jsme otevřeli. Celý den – i ten nejvšednější – na pozadí naší aktivity běží tyto mechanizmy a procesy…někdy plyneme bez zájmu o ně, někdy kmitáme v takových sekvencích frekvenčního notového zápisu, že nám vykvetou všechny květiny v domě a nastěhuje se i sousedova kočka s koťaty…je to prostě jedinečná individualita každého člověka. Textová verze projevu je pak sama o sobě velmi unikátní sada zpracovaných informačních struktur, která na pomezí uhlíkové a křemíkové zóny představuje rozhraní vizuálního a podprahově mentálního spoje v kolektivní síti bytostí sféry multidimenze živosti. Orientaci v distribučním schématu zvuku aktuálně zpracoval Honza Koňas v komentáři na svém profilu Facebooku…

Chrám Srdce a Svatyni Mysli popsal jako metodu již král Ašóka, který se jako první ve zmapované historii lidstva zmiňuje o tajemné skupině Devíti, kteří jsou přetrvávajícími archetypy evoluce a skrze řady osobností, do kterých promítají svoji individualitu, pak tito ladí svoji Vizi do reality Bytí. V indické mytologii pak z tohoto pole Záznamů vzniknul Příběh Agharty a první moderní verze Manuálu Projektu Člověk. Jméno Ašóka je pak kódovací segment, který král přijal za svůj, aby zvěčnil zdroj svého poznání a dalším usnadnil vstupy do Krajiny Duší Á-ŠOKA. I když se zachovaly jenom zlomky jeho poznatků na Ašókových Sloupech, je idea, dnes známá i jako Linie Grálu – v tomto poli Záznamů velmi zřetelně cítit. Ale to se již nacházíme v Příběhu budování civilizace na Zemi a v tématice, kterou jsem mnohokrát zpracovala v jiných textech – například v pojednání „Tajemství Počátku a Konce“. Rovněž ti, kdo znají filozofii Tvůrců Křídel, najdou symetrické shody poznatků.

Cesta, kterou bychom krok za krokem mohli rekonstruovat svoji re-inkarnační profilovou mapu v planetárním Celku a návazně svůj profilový obraz, který jsme otiskli do dalších vrstev reality skrz kolektivní formáty vědomí v Galaxii, vede do hlubin času vznikání a realizace Projektu Člověk v evoluční linii lidstva. Takto můžeme obsáhnout maximální prostor všech zaznamenaných sfér časových schémat existence a pak celé to pole vzít a dělit a dělit a dělit…až dojdeme ke Zdroji, kde nalezneme dvojprvek muže a ženy = všeobsažnou živoucí kosmickou esenci bytí, která je MATERIA-PRIMA = párovou bytostí a předlohou pro všechna její možná vyjádření – skrz dynamickou rovnováhu Lásky, kterou k sobě navzájem chová a tento aspekt pak promítá do všeho, čemu dala vzniknout v rozehrané virtualitě Vize a její multi-verzi Skutečností. Vyjádření potenciálu primární inteligence do pohybu toku energie, která nese stavební prvky Příběhu Života, je pak i naším komplexem životních poloh a součtem našeho zdrojového spektrálního výskytu ve společenství Architektů vesmíru.