Devět dní nekonečna – nová kniha

Odjakživa mě fascinovaly příběhy zážitku blízké smrti, proto si mě přitáhla i nedávno vyšlá kniha d Anke Evetz – Devět dní nekonečna – o tom, co se mi mimo tělo odhalilo o vědomí, fyzické existenci a smyslu života.

Autorka si vždy pokládala hluboké otázky o smyslu života, avšak skutečnou odpověď nedostala odnikud. V září 2009 se vše náhle změnilo: po dramatickém úrazu s těžkými popáleninami prošla neobvykle komplexním prožitkem blízké smrti. Onoho chladného zářijového rána Anke Evertz  – v pravém slova smyslu a doslova – prošla ohněm, aby se o devět dní později vrátila jako nový člověk. Poznání z této události bylo natolik působivé, že úplně změnilo její náhled na život. Poté, co mimo tělo zažila svůj nevyčerpatelný potenciál, se již nemohla vrátit ke sému dřívějšímu omezenému způsobu života a myšlení. Od té doby vnímá a prožívá život jako nesmírný zázrak a své zkušenosti sděluje jiným lidem na kursech  a seminářích. Svůj příběh sepsala v této knize.

Trvalo to pouze několik vteřin: V okamžiku, kdy Anke před hořícím krbem ve svém obývacím pokoji náhle vzplanula, uvědomila si se zvláštní odevzdaností: „Teď zemřeš!“ S rozsáhlými popáleninami ji převezou do nemocnice. Devět dní leží v kómatu; příbuzní i lékaři počítají s nejhorším. Nikdo ovšem netuší, že Anke právě vykročila na nejpodivnější cestu svého života: V duchovních světech, mimo čas a prostor, neoddělitelně spojena s Původem všeho bytí dostává odpovědi na všechny své otázky. Toto vyprávění o zcela neuvěřitelném dobrodružství mezi životem a smrtí otevírá nezná mé sféry vědomí a fascinující vhledy do lidské existence. Také působivě ukazuje, že naše vnímání reality je pouze nepatrným zlomkem bohatosti nekonečného množství realit.

„Zatímco mé tělo leželo devět dní v kómatu, já jsem pobývala ve světech, které překročily veškerou lidskou představivost. Zde mi bylo umožněno ponořit se do mého vlastního mnohem většího, komplexnějšího a moudřejšího Já, jež je se mnou od té doby v neustálém kontaktu. V devíti dnech jsem absolvovala obsáhlé školení o smyslu a souvislostech mého života a ponořila se do stvořitelského Zdroje, abych je nakonec znovu objevila v každé ze svých buněk. Až když jsem opustila své tělo, poznala jsem, co znamená opravdu žít.“

Zážitky Anke Evertz vás mohou zbavit nejen strachu ze smrti – ale především ze života. jsou působivým svědectvím toho, že všichni jsme spojeni s celkem. Důkazem, že můžeme žít vnitřně svobodněji, vědoměji a určovat si svůj život sami – stačí se tomu pouze otevřít…

Ukázka z knihy:

„Ve stvoření je vše rovno-cenné

Poznání, jež mi bylo předáno v tomto bodě mé cesty, není poznáním ve smyslu, v jakém bychom jej definovali my, lidé. Není to nic, co by se dalo klasifikovat rozumem, nejde o žádná fakty, která by cokoliv vysvětlovala či dokládala. To všechno – i po letech – je pro mě velmi těžko uchopitelné. To, co mi bylo sděleno, mohu popsat jen jako ryzí poznání, jež dalece přesahuje moji omezenou mysl. Cítím však, že vše, co jsem si během této doby uvědomila, se na nějaké jiné úrovni reality navždy a plně vtisklo do paměti mého vnitřního světa.

Od té doby je mi naprosto jasné, že všechny úrovně vibrací, v nichž jsme my, lidí, doma, jsou úzce a komplexně propojené se všemi ostatními světy. Všichni jsme součástí jakési neomezené vesmírné hry zkušeností a všeobjímajícího tvůrčího procesu. Každé vědomí je svým způsobem individuální, nesmírně barevné a kreativní.

Všichni jsme jako nesmírné množství kapek vody, jež společně tvoří moře.

Žijeme zde na Zemi v nejrůznějších kulturách, řídíme se rozmanitými vírami či přesvědčeními a podléháme nejrůznějším vlivům. Všichni v sobě nosíme svoji vlastní, velmi individuální pravdu a zažíváme svoji vlastní realitu. Přesto všichni pocházíme ze stejného Zdroje.

Všichni jsme prostoupeni jeho barevnými spektry a jeho tóny – a jsme s ním neoddělitelně spojeni. Zdroj je Absolutno. Pro něj neexistuje nic „správného“ a „nesprávného“, nic „dobrého“ nebo „špatného“, žádné „ano“ či „ne“. Pro něj má všechno stejnou hodnotu, všechno je v jeho očích rovno-cenné, a každý má vždy možnost čerpat z jeho bohatství.

Stvoření, Bohu, anebo jakkoliv jinak chceme Zdroj nazývat, je „lhostejné“, jak žijeme. To však neznamená, že mu na nás nezáleží. Pro Zdroj neexistuje hodnocení jako „dobře provedené“ nebo „špatně provedené“, to všechno jsou čistě lidské definice. Vše, co se děje, má z pohledu Zdroje stejnou hodnotu, je plno-hodnotné a slouží výhradně a jedině kreativní hře neustálého přetváření sebe sama.

Stvoření chce, abychom se uznali a přijali jako stvořitelé sebe samých, sbírali zkušenosti a skrze ně se rozjeli. Chce, abychom činili kreativní rozhodnutí a poznávali jejich následky, bez ohledu na to, jaké jsou. Jelikož neexistuje žádné hodnocení, z hlediska Zdroje nezáleží na tom, zda trpíme, nebo jsme šťastní. Všechny bolestivé zkušenosti, do nichž se obvykle „úspěšně“ vmanévrováváme sami, přesto mají velký smysl. Utrpení v nás vytváří tlak, a právě ten nás nakonec přivede k tomu, abychom něco ve svém životě změnili…“

Kniha Devět dní nekonečna není pouhou beletrií, sepsaným příběhem…autorka nechtěla pouze odvyprávět poutavý příběh, který by „nakrmil“ mysl čtenářů úžasnými vysvětleními něčeho nevysvětlitelného. jejím záměrem bylo jít hlouběji a dotknout se svým příběhem našich srdcí. Jejím přáním bylo, aby tato kniha vytvořila most mezi fyzickou realitou a domovem naší duše. Z celého srdce touží, abychom se na svůj původ rozpomněli i my.

Kniha v sobě ukrývá poklad, který pro sebe odhalí každý, kdo chce vést naplněný život v propojení se svou skutečnou podstatou.

Zvu vás tedy spolu s autorkou, abyste si přečetli tyto řádky a pocítily jejich vibrace. Tato kniha nesestává jenom ze slov seřazených za sebou, která vyprávějí napínavý příběh. Má být probuzením! Vaším probuzením!

Jste připraveni projít ohněm, abyste našli sami sebe?

Sofie