Disciplína je jednou z nejvyšších forem sebelásky. Doslova to mnohdy znamená říkat sami sobě, že odložíme okamžité uspokojení a pohodlí pro lepší věci, které přijdou v budoucnosti. Spousta lidí vidí sebelásku jako lázeňské koupele a fantastickou kávu, ale opravdová sebeláska je to, jak dokážeme sami sebe zvládnout tváří v tvář nepřízni osudu. Jak mluvíme sami se sebou a co jsme ochotni udělat, abychom si vytvořili verzi sebe sama, kterou můžeme obdivovat nejvíce. Skutečná sebeláska je těžká. Je to nejtěžší, ale zároveň nejpřínosnější věc, jakou můžeme kdy udělat. Je to něco, co se získává den za dnem.
Sdíleno v nepřetržitém toku sebelásky a proudu soucitu, který smývá vše nepotřebné,
Přidat komentář