…stav Časových Linií, které jsou momentálně aktivní v poli Života…
Ke konci loňského roku jsem publikovala svoji vizi pro rok letošní – rekapitulace té predikce skýtá některé nové pohledy na události, kterými jsme na globální rovině prošli:
„Rok 2021, do kterého vcházíme, bude o těchto mini-přestavbách vlastních osobností. Změny naší genetiky, které vyvrcholily v letošním roce, se začnou raketovou rychlostí projevovat – i když naše psychika je trochu pozadu a proto to na ni bude velký nápor. Stáváme se Generací Nula = Lidstvem s novou Tváří, které se posunulo ze starých schémat Existence do nového Evolučního Modelu, aniž by si toho všimlo. Než se úplně rozpadnou zastaralé formy smýšlení, bude to ještě chvilku trvat – budeme okolo sebe kopat, budeme agresivní a budeme si toužebně přát, aby se staré pořádky vrátily zpátky, abychom nebyli vystaveni těm „příšernostem“ na obzoru. Ve vzduchu budou lítat těžké energie – disponujeme silným tvůrčím potenciálem, který umíme použít – a nebude to pokaždé v náš prospěch. Efekty našeho kolektivního chování budeme moci zhodnotit až s odstupem času – do té doby budeme v určité nejistotě a napětí. Přesto přese všechno z tohoto období „zkoušek“ vyjdeme čistí – na těle i na duchu, o tom jsem přesvědčená.“
Jak si tedy stojíme – v té pozici „Generace Nula“?
Věřím, že navzdory mnohým paradoxům, které se ve společnosti projevily, velmi dobře. Často píšu o tzv. „fantomovém matrixu“ – je to pole Událostí, které imitují ty Elitami zamýšlené a plánované. Na jeho instalaci a běhu se podílíme všichni – paradoxně i samy Elity, jejichž zástupci jsou rovněž lidé a sdílejí společné Kolektivní Vědomí. Paralelní Světy – v sobě navzájem obsažené reality – jsou doménami naší multi-dimenzionální Existence. V tomto pozemském Světě můžeme být v poli vlastní Celistvosti „řídícím“ elementem na mnoha úrovních Života. Úplně zřetelně a jasně vnímáme jen tu osobní, kterou žijeme tady a teď – je ale možné (pravděpodobné), že naše bytostná podstata realizuje mnoho dalších Životů v mnoha sférách společnosti – a to současně = v tomtéž časovém proudu. Pokud ve svých vjemech zohledníme tuto možnost, pak uvidíme Události v úplně jiném světle – z úhlu Pozorovatele dějů, který si je vědom toho, že tady dělá to a jinde zas ono – a ne vždy to jsou linie, které sledují stejný cíl. Nevybízím k akceptování zla, nespravedlností nebo k přehlížení nešvarů ve společnosti – jen nabízím jiný úhel pohledu, který možná vede k větší toleranci, vyšší logice pocitů a novému přístupu ke zpracování přijímaných informací. V tomto ohledu na nás byly kladeny vysoké nároky = většinou jsme nedokázali rozpoznat aspekty projevu „fantomového matrixu“, skrze který se události tvarují do podoby, která je pro náš posun do dalších fází všeobecné Transformace potřebná. Tato „dvojsmyslnost“ v chápání skutečností je matoucí a velmi náročná na zpracování emočních energií, které lítají ve sdíleném prostoru.
Kdo čte moje příspěvky, ten ví, že s informacemi pracuji jiným způsobem, než je „normálně“ běžné. Mnoho věcí chápu v perspektivách, které neodpovídají momentálnímu obrazu dějů – jejich potenciál změny je „podsunutý“ ve stínu (na pozadí) a jeho usazování do reality zraje s Časem. Také proto jsem v letošním roce přišla o pár přátel a mnoho dalších mě „odhodilo“ na vedlejší kolej… Ale doba je taková = dost lidí se ukotvilo ve specifických společenských sekcích, které tématicky ladily s jejich přesvědčením. Sklon k „sektářství“ je naší slabinou a stačí do naší pozornosti nalít trochu ideologické omáčky na to, abychom v nějaké pasti uvízli.
Stále běží naše napojování na Hvězdné Vědomí – jde o vyšší verzi stávajícího Kolektivního Vědomí – ve svých popisech jsem se tímto tématem zabývala velmi intenzivně: „Hvězdné Vědomí – je zdrojem podpory pro rozvoj domény, kterou nazývám Kosmická Mysl. Zdroj je trochu zjednodušený výraz – vlastně se jedná o vzájemné působení vesmírných sil, které kmitají ve vrstvách různých fází projevu efektů, které tato vazba generuje do zóny Života. Jsou to souběžně (paralelně) existující reality, které ale neběží odděleně, nýbrž jsou v neustálém kontaktu = jsou v sobě navzájem obsažené. Tato obecná charakteristika Vědomí definuje jak velké makro struktury Kosmické Mysli v energo-informačním poli Vesmíru, tak lokální sféry konkrétních Světů v prostoru Galaxie, kde se Život realizuje do specifických evolučních linií.
Otázkou není, zda existuje ve Vesmíru Život (mimo planetu Zemi), ale jakou roli plní společenstvo Lidských Bytostí v onom obecném schématu existujících realit. Do podvědomí Člověka bylo dlouhodobě systematicky vkládáno, že jde o roli mizivou – bezvýznamnou v kosmickém měřítku Existence Života – protože Prim v této oblasti hraje neuchopitelný a statický aspekt Boha-Stvořitele, který ze svého „postu“ přiděluje jednotlivé role těm, kdo Život jako takový realizují. Tento determinační model Existence je naší lidskou součástí – po generace si ho předáváme a veškeré snahy ho změnit doposud selhávaly. V našem Kolektivním Vědomí je tak pevně zabudovaný, že se dotýká i těch nejtitěrnějších oblastí života = neumíme přemýšlet mimo jeho gravitační silovou zónu vlivu. Zatímco po fyzické, materiální a mentální stránce existence se člověk vyvíjel progresivně – po stránce duchovní (spirituální) stále stagnuje v prastarých paradigmatech a jakýkoli posun v této oblasti je jen zdánlivý – odvíjí se v kruzích nutnosti stále znovu a znovu získávat ztracené (zapomenuté) vědomosti, jejichž znovuobjevováním jen sklouzáváme hlouběji do šedé zóny ideologických pastí, které máme zakódované v archetypálních strukturách Kolektivního Vědomí. V každé generaci tak nacházíme moře těch, kdo se tzv. duchovně probudí, objeví Ameriku a zas a znovu toto silové pole Egregoru Moci obnovují. Je to velmi sofistikovaně propracovaný systém Existence – postavený na hierarchických schématech postupného „zasvěcení“ a získávání kompetencí v oblasti globálního vlivu.
Dnešní doba – současné události – jsou pokusem jednou provždy s těmito geneticky předávanými informacemi skoncovat. Podstatu „věci“ poznáváme nepřímo = pomocí transkripce (přepisů) dogmat, která jsou nabíledni. Dostat se do tohoto režimu práce s informacemi není ani jednoduché, ani „přirozené“. Znamená myslet naruby, vnímat principy obráceně a mít na zřeteli, že to, co se jeví v reálu jako jasné a dané – je pokřiveným zrcadlem interpretace naší zmanipulované Mysli. Do Světa Skutečností = Událostí, které prožíváme v Čase a Prostoru našich Životů – se jejich energo-informační struktury projektují v určitých schématech projevu. Tyto procesy mají svoje zákonitosti, ale ve hře je tolik proměnných hodnot a vazeb, že není v našich silách a schopnostech obsáhnout jejich dopad na realitu Bytí a jejich následný vývoj v poli existujících Událostí. Růstem vlastních duševních obzorů pak zaznamenáváme mnoho disproporcí v dopadu Událostí a tyto pak chápeme jako zradu, nebezpečí nebo cílenou snahu o naši eliminaci. Tak dochází k všeobecné dezinformovanosti, která se dále prohlubuje snahou řídících orgánů je uspořádat nebo upravit – což se projevuje nešťastně jako cenzura a účelové zamlčování některých důležitých faktů. Je to kolotoč paradoxů, kterým nyní musíme čelit a není to vůbec lehké ani jednoduché.
Aspekt navázání se na Hvězdné Vědomí je následek naší kolektivní frustrace s momentálním stavem Světa. Změny, které probíhají v naší genetice – vlivem mnoha fyzických faktorů doby – běží symetricky se změnami archetypálních vzorců Kolektivního Vědomí – naše Planeta vysílá konkrétní frekvence do kosmického prostoru Galaxie a jejich rezonančním efektem se zpětně z Jednotného informačního pole uvolňuje energetická podpora pro stabilizaci zemské noosféry. Tyto pulsy Hvězdného Vědomí vytvářejí specifickou modulaci Pramenů Času, ze kterých čerpáme podklady pro kolektivní tvorbu reality. Každý je zpracováváme jedinečným způsobem, který je nepřenosný – můžeme se ale navzájem inspirovat a předávat si osobní zkušenosti. Tak přetváříme generující se Události do obrazů, které odpovídají novým schématům v zóně Kolektivního Vědomí – a tím stíráme nebo alespoň mírníme jejich dopad na společnost, který měl v záměru Elit pravděpodobně úplně jiný scénář i cíl.
Tato „disproporce“ – mezi tím, co Elity zamýšlejí realizací svých dlouhodobých plánů a tím, jak se tyto plány nakonec transformují do globálních událostí a jaký ty události mají ve finále dopad na společnost (v dlouhodobé perspektivě) – je ona „šedá“ (stínová) zóna, kde operuje fantomový matrix, kde se děje taví (bez ohledu na původní záměr Elit) do takových společenských vazeb, které odpovídají nárokům na přesun z gravitační silové zóny starého modelu Existence. Tyhle směry vývoje nejsou samoúčelné – mají hluboký dopad na přežití Lidstva – jsou „kompromisem“ v toku událostí, který v poli Přítomného Okamžiku na sebe nabaluje ta nejoptimálnější řešení, která se extrahují z dostupných zdrojů energo-informačního základu probíhajících dějů. Tato transkripce informací bude v příštím roce zesilovat. Vlak je rozjetý a nic ho nezastaví – jaký si odneseme prožitek z té jízdy, záleží na našich přístupech. Můžeme běhat z vagónu do vagónu, mlátit každého napotkání a ubližovat si – můžeme ale také pohodlně usednout a nechat věcem volný průběh – důvěřovat tomu procesu, který se neřídí individuálním rozpoložením jednotlivců, ale jeho směr určuje esence potřeb nadkritických množin těchto jednotlivců. Takových potřeb, které ladí s evolučním plánem Projektu Člověk, na jehož konci stojí společenstvo Lidí, kteří pojmou sféru Hvězdného Vědomí jako svoji primární doménu pro Život v galaktickém rozsahu Existence.
P.S. Psala jsem o kometě Leonard, která nám přinesla velmi cennou podporu k další fázi Transformace do sféry Hvězdného Vědomí. 19.12.2021 kometa vybuchla a zesílila svítivost na 3. hvězdnou velikost. 25.12.2021 se z ní oddělil nový objekt, který se momentálně drží v jejím ohonu = kometě Leonard se na Vánoce narodilo dítě. Nyní obě míří ke Slunci…
Přidat komentář