Nemarněte čas a neohlížejte se zpátky

Lidská mysl se vytrvale snaží dokázat dvě nemožné věci. Za prvé chce napravit minulost – což nejde. Minulost byla a nemůžete se do ní vrátit. Když se v duchu vracíte do minulosti, nanejvýš najdete vzpomínky, ale to není skutečná minulost. Jsou to jen vzpomínky. Minulost už neexistuje, takže ji nemůžete napravit. Je to jeden z neuskutečnitelných cílů lidstva a člověk si kvůli němu hodně vytrpěl. Snažil se odstranit minulost. Jak byste to chtěli udělat?  Minulost je dokonána. Minulost znamená, že potenciál je vyčerpaný a všechno je dokonáno. Už není žádný potenciál, který by se dal přeměnit, odstranit nebo obnovit. S minulostí nic nenaděláte.

Druhou nesmyslnou představou, jež ovládá lidskou mysl, je vytváření budoucnosti, což je také nemožné. Budoucnost je něco, co ještě není, takže ji nemůžeme utvářet. Budoucnost nemá základy a je neustále otevřená. Budoucnost je čirý potenciál. Dokud se něco nestane, nemůžete si tím být jisti. Minulost je daný fakt, jsou to věci, které se už staly. Nic se s tím nedá dělat.

A člověk stojí v přítomnosti a přemýšlí buď o minulosti, nebo o budoucnosti. Chce mít jistotu do budoucnosti, chce mít jistý zítřek – což prostě nejde. Nechte tu větu proniknout do samých hlubin svého srdce:  prostě to nejde. Nemarněte přítomné okamžiky  vytvářením jistot do budoucnosti. Budoucnost je nejistá – je to její podstata. A nemarněte ani čas a neohlížejte se zpátky, protože minulost už není, je to mrtvý jev a vy s ním nic neuděláte. Nanejvýš ji můžete znovu interpretovat, to je vše. Přesně to dělá psychoanalýza: znovu interpretuje minulost. Můžete to udělat, ale minulost tím nezměníte.  Stejně tak se chodíte radit ke kartářkám, když chcete mít jistotu do budoucnosti. Existují tisíce způsobů, jak můžete klamat sami sebe.  Jakmile se těchto dvou věcí zbavíte a osvobodíte se od podobných pošetilostí, už nechodíte ani k psychoanalytikovi ani ke kartářkám. Víte, že minulost skončila. A vy jste se s ní vypořádali. Budoucnost ještě nenastala a vy uvidíte, co přijde. Teď se s tím nedá nic dělat. Jen byste tím zničili přítomný okamžik, jenž je to jediné, co opravdu existuje.

Západ se věčně snaží pronikat do problémů a řešit je. Bere problémy velmi vážně. Východ má úplně jiný pohled. Za prvé říká, že žádný problém není závažný. Jakmile řeknete, že problém není závažný, je z devadesáti procent mrtvý.  Váš pohled na problém se tím zcela změní. Za druhé – problém existuje jen proto, že se s ním ztotožňujte. Nemá to nic společného s vaší minulostí, s vaší osobní historií. Ale vy se s ním ztotožňujete – to je základ a klíč k řešení všech problémů.

Například se často rozčilujete. Jdete k psychoanalytikovi a ten řekne. „Vraťte se do minulosti a zjistěte, kde a jak ten vztek vznikl. V jakých situacích se nejvíc umocňoval a zarýval do vaší mysli? Musíme ty stopy smýt, musíme je zahladit. je třeba úplně očistit celou vaši minulost.“

Když jdete k východnímu mystikovi, řekne. „Vy si myslíte, že jste zlost. Ztotožňujete se s ní. proto nejsou věci v pořádku. Až ji příště pocítíte, pozorujte ji, buďte pouhý pozorovatel. Neztotožňujte se s ní. Neříkejte, že máte zlost. Neříkejte, že se zlobíte. Prostě jen pozorujte, co se děje, jako byste se dívali na televizi. Dívejte se na sebe, jako byste se dívali na někoho jiného.

Jste čiré vědomí. Když kolem vás propluje mrak zlosti, pozorujte ho a dávejte pozor, abyste se s ním neztotožňovali. Základem je neztotožňovat se s problémem. Jakmile se to naučíte… už nebude „spousta problémů“, protože jedním klíčem odemknete všechny zámky. Může to být zlost, chamtivost, závislost, může to být cokoli, čeho  je mysl  schopna.

Východ říká, že se nemáte ztotožňovat. Gurdžijev to nazýval „sebeuvědomění“. Mějte na paměti, že jste pozorovatel. Buďte bdělí! Přesně to říká i Buddha. „Pozorně vnímejte mrak plující kolem.“ Možná připlul  z minulosti, ale to není důležité. Určitě má nějakou minulost, nemůže se objevit z čistého nebe. Je důsledkem určitých událostí – ale to není podstatné. Proč se tím trápit? Teď, v tomto okamžiku máte odstup, a můžete se od něj odpojit. Můžete spálit mosty – a to se dá dělat jen v přítomném okamžiku.

Návraty do minulosti nejsou k ničemu. Před třiceti lety jste se rozčílili a dnes se s tím pořád ztotožňujete. Nemůžete se od toho odpoutat v minulosti, protože ta už neexistuje. Můžete to udělat jen v přítomnosti, v tomto okamžiku, a náhle se zbavíte všech návalů zlosti ve své minulosti.

Ta otázka je velmi důležitá. Jeden z vás říká: „V několika předchozích promluvách jsi říkal, že problémy neexistují. Vyrůstal jsem v přísné katolické rodině…“ Hned teď můžeš být nekatolík. Říkám hned teď! Nemusíš se vracet zpátky a napravovat, co pokazili Tví rodiče a společnost a kněží a církev. Bylo by mrhání vzácnou přítomností. Už tak ti to zničilo spoustu let a teď to dál ničí přítomné  okamžiky. Prostě se toho zbav, jako když se had svléká z kůže.

„Vyrůstal jsem v přísně katolické rodině a dvacet jedna let na mě působil ten šílený vzdělávací systém a ty tu říkáš, že všechno to brnění a vlivy a potlačování ve skutečnosti neexistuje?“ Je to tak. Nic takového neexistuje. Existuje to v těle a v mozku, ale neexistuje to ve vědomí, protože vědomí se nedá  ovlivnit. Vědomí je pořád svobodné. Svoboda je jeho základní vlastnost, svoboda je jeho podstata. Už jen tvá otázka je důkazem jeho svobody.

Když říkáš: “ Dvacet jedna let na mě působil ten šílený vzdělávací systém,“ když říkáš: „Vyrůstal jsem v přísné katolické rodině,“  znamená to, že se s tím neztotožňuješ. Pozoruješ to – tolik let katolické represe, tolik  let vzdělání. Když se na to teď díváš, tvoje vědomí už není katolické – jak jinak by sis to mohl uvědomovat? Nebylo by možné, aby sis to uvědomil.  Blázen neví, že je blázen. Vidí to jen duševně zdravý člověk. Přestaň se ztotožňovat s tím, co ti vadí, získej odstup.

V tom spočívá krása vědomí: dokáže proklouznout čímkoli, nezná překážky, nezná hranice.

Celá východní metodologie se dá shrnout do jednoho slova: pozorování. A celá západní metodologie se dá také shrnout do jednoho slova. Analyzování. Když analyzujete, bloudíte pořád v jednom kruhu. Když pozorujte, vystoupíte ven.

Analýza je bludný kruh. Je vždy jen částečná, a proto nikdy nikomu nepomohla. prostě to nejde. Umožní vám trochu lépe se vyrovnat s realitou, ale toť vše. Je to přijetí, které vám pomůže částečně chápat vlastní problémy, jejich genezi, jejich kořeny. A ta špetka intelektuálního pochopení vám umožní lépe se přizpůsobovat společnosti, ale jinak jste pořád stejní. nemůže to způsobit transformaci, nedojde k žádné radikální změně.

Pozorování je revoluce. Je to radikální změna od samých základů. Vnáší do existence nového člověka, protože vymaňuje vědomí z vnějšího prostředí. Vlivy prostředí se projevují na těle a mysli, ale vědomí je jimi nedotčeno. je věčně čiré, je panenské. Jeho panenskost se nedá ničím narušit.

Východní přístup obrací vaši pozornost k panenskému vědomí, čirosti a nevinnosti. Východ klade důraz na oblohu, zatímco Západ se zaměřuje  na mraky. Mraky mají svou genezi, a chcete-li zjistit, odkup pocházejí, musíte jít k oceánu, pak ke slunečním paprskům, díky nimž se voda vypařuje a mraky vytváří, a tak můžete pokračovat dál a dál, ale budete se pohybovat v kruhu. Mraky se zformují, připlují, zamilují se do stromů, déšť zavlaží zemi a stéká do řek, které proudí do oceánu a tak to jde dál a dál a dál. je to kruh. Jak se z něj chcete dostat? Jedna věc vede k druhé a vy budete chodit pořád dokola.

Obloha žádnou genezi nemá, nebyla stvořena, nikdo ji nevytvořil. Obloha je základem všeho, takže je prvotní. Musela existovat  dřív, než vzniklo všechno ostatní. Obloha tu byla vždycky. Východní přístup spočívá v bdělém vnímání oblohy. Západní přístup obrací pozornost k mrakům, což trochu pomáhá, ale nevede to  k pozorování nejvnitřnější podstaty. Začnete trochu víc vnímat obvod, ale nevidíte střed. Obvod je cyklon a vy musíte najít jeho centrum a to je možné jen pomocí pozorování.

Pozorování nezmění vaše životní podmínky, nezmění vaše tělo. Ale poskytne vám prožitek, jenž je mimo tělesné vjemy a vlivy prostředí. Jakmile tohle vše překonáte a nastane okamžik transcendence, přestanou  pro vás problémy existovat.

A je to jen na vás – tělo bude dál fungovat a mysl bude vnímat vnější podmínky, takže všechno je jenom na vás. Pokud toužíte po problémech, můžete se  vrátit do těla a mít problém a užívat si ho. Pokud ho mít nechcete, buďte mimo a pozorujte Problém se stane pouhým otiskem v těle, ale vy od něj budete mít odstup.

„A co stopy, jaké to zanechalo na mozku a v celém těle?“ Budou tam dál, ale jen jako semínko, jako určitý potenciál. Když budete příliš osamělí a zatoužíte po problému, můžete ho vytvořit. když budete nešťastní, protože nemáte problémy, můžete je mít. Máte je na dosah ruky. Ale nemusíte je mít, nemáte to zapotřebí. Bude to vaše volba.

Lidstvo se musí rozhodnout, zda chce jít cestou analýzy, nebo se vydat cestou pozorování. Já využívám obě metody. Když ke mně přijdou lidé ze západu, používám analýzu. Je to pro ně lepší, protože začínají s něčím, co znají. A pak je postupně měním. Nejdřív jsou v katarzních skupinách a procházejí primární terapií a pak je začnu seznamovat s Vipassanou. Vipassaná je pozorování. Tento přechod je velkou syntézou. když přecházíte od terapie k vipassaně, přecházíte od Západu v Východu.

Osho, Tantrické prožitky