Boží dar dechu byl Ti dán,
když na Zem jsi vstoupil z hvězdných bran
Pamatuješ? Už je to dávno…
Na každém, každičkém kroku,
jeho moudrost máš po svém boku
Slyšíš, jak k Tobě promlouvá?
Můžeš jej cítit ve svém těle,
jak plyne živě, hravě, směle
Tančíš s ním, když Tvé kroky zná?
Rytmus života probouzíš,
hned jak po nádechu zatoužíš
Sotva se zastavíš, zpomalí,
bolavé pocity zázračně uzdraví
Zkrotí i myšlenek davy
vnáší jas do Tvé hlavy
Moře lásky Ti dá,
přítomnosti se s pokorou dotýká
S nádechem živoucím přijímáš,
úsilí už ani nevnímáš
Dovolíš si však svůj podíl vzít,
nepotřebné víc neřešit?
S výdechem šanci odevzdat máš,
v uvolnění to jde mnohem snáz…
A tak už netlač…
zbytečně moc,
mít jasný den,
když je temná noc…
Tvůj dech Ti v pravý čas pravý dar dá,
Boží dar dechu byl Ti dán,
když na Zem jsi vstoupil z hvězdných bran.
Adel Nommo
Přidat komentář