V současné době procházíme velmi zvláštními dny, které nám jasně ukazují, že doba našeho duchovního vzdělávání, které sloužilo k budování a rozšiřování duchovně-duševních sil jako základu pro fázi přechodu, je nyní u konce. Vše, co potřebujeme, pokud jde o nástroje, jsme již v uplynulých desetiletích dostali do rukou a srdcí. A tak je v nás již vše připraveno na události příštích měsíců a let. Postupně se uvolňují dávná pouta, vracejí se vzpomínky na již existující schopnosti a otevírají se brány do nových podivuhodných světů. Staré časové linie již neexistují, a přestože nás ještě čekají velké a někdy i závažné změny, pohybujeme se již ve zlatém světle nového času.
Od této chvíle jde především o to, abychom to, co jsme se naučili, uvedli do praxe. Každá výzva, kterou jsme zvládli, nám byla k dobru a my jsme z ní povstali silnější než kdy dřív, jako Fénix z popela. Hurá, že ještě žijeme, mohlo by znít heslo po všech těch letech, i když se nám „oni“ snažili vzít vše, co nám bylo drahé a svaté. Zároveň se zdálo, že právě tyto okolnosti nás činí ještě pevnějšími, jasnějšími a přítomnějšími než kdykoli předtím.
Vytrvalost, tvrdohlavost, nezlomnost a poznání naší vnitřní síly jsou jen částí těch darů výchovy, které v nás mohly dlouho zrát. Mezitím jsme vyrostli nad rámec sebe sama, složili mistrovské zkoušky a naučili se důvěřovat životu i sobě samým.
Ale především to byla láska, která nás přenášela přes všechny vzestupy a pády, bez ohledu na to, jak těžké věci nám život připravoval. Láska a světlo v našich srdcích. Byly mocnější a silnější než jakákoli temnota na naší cestě.
A tak s odvahou vítěze, očištěni, zoceleni, svobodní, plni sebedůvěry a možná ještě trochu nejistí, stojíme na prahu zlatého věku, zatímco se nám dostává veškeré pomoci potřebné pro naše úkoly.
Celý vesmír se na nás dívá. Jsme totiž těmi, kdo mění svět, průkopníky a majáky, staviteli a tvůrci, základními kameny a kouzelníky této výjimečné epochy. Vracíme se z budoucnosti a vracíme světlo zpět do světa.
Jsme ztělesněné božské stvořitelské bytosti a ti, kdo se projevují jako prodloužená ruka duchovního světa. Naše práce je nekonečně důležitá, protože pouze my, lidské bytosti, můžeme vnést duchovno do hmoty.
Využívejme tedy nyní své schopnosti, navazujme kontakty, pomáhejme si a podporujme se navzájem. Propusťme ty, kteří si zvolili jinou cestu, a vezměme za ruku ty, kteří chtějí pokračovat s námi. Právě teď se spojení duší starých cest znovu nacházejí a poznávají se očima všech věků, které zůstávají stále stejné.
Naslouchejme volání srdce a plni důvěry následujme cestu své duše, kamkoli nás povede.
To je náš hlavní úkol, protože tak budeme vždy tam, kde je nás potřeba, ve správný čas.
Kam jde jeden, jdeme všichni….
Jeden za všechny a všichni za jednoho
Mír přes všechny hranice
Mír v celém vesmíru.
Přidat komentář