K zamyšlení
Život ve vnějším světě – Já žiju?
Jak jsi jistě zaznamenal, život před tvýma očima se „naoko“ jeví jako velmi rozmanitý.
Stálá změna profilových fotek, foto z dovolených, z narozenin,
z cest zleva doprava, foto oběda, večeře, z restaurace, z oslavy,
fotka u vody, z profilu, od moře, s kloboukem a bez klobouku….
ano, vzbuzuje to dojem „já konečně žiji“!
Podívejte se na mě, kde jsem, s kým jsem, co dělám.
Zdánlivě pestrobarevné představení ega – pracovního já, které předvádí své kreace.
Možná v době vzniku fotografie to bylo opravdu fascinující,
v dnešní době to však postrádá chuť zvláštnosti.
Témata vnějšího světa tě nemohou uspokojit, musíš neustále měnit rekvizity, aby ses nenudil.
Jenže tento film je okoukaný, hraje jej většina.
Témata jsou vyčerpaná, je jich několik…stále stejných.
Možná si řekneš, co jiného bys měl dělat než si odpočinout od práce, někde se ukázat a podpořit svou výjimečnost.
Přece čím více, tím lépe.
Svět forem je však pomíjivý.
Každý zestárne, děti budou mít vlastní život a tobě bude možná chybět jakási hloubka pod tím vším povrchním.
A ta tě nepřestane obtěžovat, dokud nezjistíš, kdo skutečně jsi,
kdo se dívá skrze tvé oči ven, do fyzické reality.
Potom dále budeš fungovat podle své přirozenosti, jen už nebudeš ve vnějších aktivitách hledat naplnění.
Navenek se nic nezmění, v tobě však proběhne vnitřní revoluce.
Začne jiná hra s jinými rekvizitami.
Karel Spilko
Přidat komentář