Uchopte tento moment!

Berte život s radostí, berte život lehce, berte život uvolněně – nevytvářejte zbytečné problémy. Devadesát devět procent vašich problémů si vytváříte sami, protože berete život vážně. Vážnost je základní příčinou problémů. Buďte hraví a o nic nepřijdete – protože život je Bůh. Zapomeňte na Boha; prostě buďte živí, buďte hodně živí. Žijte každou chvíli, jako by byla vaše poslední. Prožívejte vše intenzívně; nechte svou pochodeň hořet z obou konců najednou. I kdyby to mělo být na jediný moment, stačí to. Jeden moment intenzivní celistvosti, jednoty, stačí, aby vám dal ochutnat Boha.
Můžete žít vlažným způsobem. Můžete žít dál, vléct se milióny let – budete jen sbírat prach cest a nic jiného. Jediný moment jasnosti, totality, spontánnosti a zahoříte jako plamen. Jen jediný moment stačí! Jediný moment vás učiní věčnými; z tohoto momentu vstoupíte do věčnosti. Žijte takovým způsobem, abyste nemuseli litovat, nikdy.

Jedné staré ženy, pětaosmdesátileté, se novinář zeptal, kdyby měla žít znovu, jak by žila?

Žena odpověděla – je v tom velký vhled, pamatujte si to – “ Kdybych měla svůj život žít znovu, odvážila bych se příště udělat více chyb. Uvolnila bych se, vypnula bych. Byla bych pošetilejší, než jsem byla na téhle cestě. brala bych méně věcí vážně. Více bych riskovala. Vypravila bych se na více cest. Vyšplhala bych na více hor a přeplavala více řek. Jedla bych více zmrzliny a méně fazolí. Asi bych měla více skutečných problémů, ale méně imaginárních.

Rozumíte, já jsem jeden z těch lidí, kteří žijí prakticky a rozumně hodinu po hodině, den po dni. Ano, měla jsem své velké chvíle a kdybych to měla prodělat všechno znovu, dopřála bych s jich více. Vlastně bych se nesnažila o nic jiného – jen momenty, jeden po druhém, namísto žití o tolik let v předstihu před každým dnem. Byla jsem jednou z těch, které nikdy nikam nejedou bez teploměru, bez pláště do deště a bez padáku. kdybych to měla prodělat všechno znovu, cestovala bych více na lehko. Kdybych měla prožít svůj život celý znovu, začala bych chodit bosá na jaře a chodila bych tak do pozdního podzimu. Chodila bych na více tancovaček. jezdila bych více na kolotočích. Utrhla bych více sedmikrásek.“

Žijte každou chvíli nadoraz, jak jen to je možné. Nebuďte příliš rozumní, protože příliš mnoho zdravého rozumu vede k šílenství. Ať ve vás existuje trochu ztřeštěnosti. To dává životu říz, to činí život šťavnatými. Ať je ve vás vždycky trochu iracionality. To vám umožní hrát si, být hravými; to vám pomůže uvolnit se. Rozumný člověk je totálně uvízlý v hlavě, nemůže se dostat odsud dolů. Žije v prvním patře. Žijte v celém bydlišti, je to váš dům! První patro, v pořádku, přízemí, naprosto v pořádku – a sklep je také krásný. Žijte v celém bydlišti, je to váš dům. A nečekejte na nějaké příště, protože to příště nikdy nepřijde.

Uchopte tuto chvíli. Toto je jediný čas, který máte, není žádné jindy. I když je vám osmdesát pět, můžete začít žít. A co můžete ztratit, když je vám osmdesát pět? Když budete chodit bosí po pláži, když budete sbírat sedmikrásky – i když u toho umřete, nic není špatně. Umřít bosý na pláži je správný způsob, jak umřít. Jestli je vám osmdesát pět nebo patnáct, na tom nezáleží. Uchopte tento moment.

Osho