„Mistr seděl se svými žáky. Měl hovornou náladu a jeho žáci se rozhodli, že se ho zeptají na různá stadia, jimiž prošel na cestě k dosažení Božství.
Mistr začal krásně vysvětlovat …
„Bůh mě držel za ruku a nejprve mě zavedl do Země činů, kde jsem zůstal po dobu několika let. Pak se Bůh vrátil a zavedl mě do Země smutku. Upadl jsem do hlubokého smutku, ale nakonec jsem jej překonal a cítil jsem se šťastný. Poté jsem zjistil, že mě Bůh zavedl do Země lásky. Prožíval jsem spalující emoce a celý jsem se dokonale pročistil. Poté mě Bůh zavedl do Země ticha, kde jsem pochopil záhady života a smrti.“
Žáci se zeptali: „A to byl poslední stupeň tvého hledání?“
Mistr pravil: „Ne. Jednoho dne Bůh řekl: „Dnes tě zavedu do svého srdce,“ a zavedl mě do Země smíchu.“
Z knihy Přirozené osvícení od Paramahamsa Nithyanandy
Přidat komentář