Modlitba poutnice

Mohla jsem projít všechny cesty, křížem krážem všechna pohoří od východu až na západ, jestli jsem nenašla svobodu být sama sebou, nikam jsem nedošla.

Mohla jsem se podělit o všechen svůj majetek s lidmi jiných národností a kultur, spřátelit se s poutníky ze všech koutů světa nebo sdílet nocleh se svatými i králi, jestli nedokážu zítra odpustit svému sousedovi, nikam jsem nedošla.

Mohla jsem nést svůj baťoh od začátku až do konce a pomoci každému poutníkovi, který potřeboval povzbuzení, anebo přenechat lůžko tomu, kdo přišel po mně, vzdát se vody a nic za to nečekat, jestli po návratu domů a ke svým povinnostem nebudu schopna vytvářet bratrství a sesterství, šířit radost, pokoj a jednotu, nikam jsem nedošla.

Mohla jsem mít každý den dostatek jídla a vody, každý večer si vychutnat střechu nad hlavou a sprchu, anebo šťastně překonat svá zranění, jestli jsem v tom všem neviděla Boží lásku, nikam jsem nedošla.

Mohla jsem vidět všechny památky a rozjímat při nejkrásnějších západech slunce, mohla jsem se naučit pozdravy ve všech jazycích, anebo ochutnat čistou vodu z každého pramene, jestli jsem nepoznala, kdo je Tvůrcem vší té nekonečné nádhery a pokoje, nikam jsem nedošla.

Jestli ode dneška nebudu kráčet po tvé cestě, dále žít podle toho, co jsem se naučila, jestli ode dneška neuvidím v každém, ať je to přítel anebo nepřítel, společníka na Pouti, nikam jsem nedošla.