V dnešní době často předjímáme advent už jako Vánoce. V nákupních centrech slýcháme z reproduktorů celé týdny před Vánocemi koledy a jímavé vánoční melodie. Mají stupňovat nákupní horečku a oživit konjunkturu. Kdo ale nedovede čekat, ten cosi důležitého ztrácí. Ten, kdo si musí okamžitě splnit každé přání, se stává závislým na jakékoli potřebě. Čekání nás vnitřně osvobozuje. Jsme-li schopni čekat na splnění svého přání, zvládneme i napětí, které v nás ono očekávání probouzí. To povznáší naše srdce. A dává nám nadto pocit, že náš život není banální.
Když na něco tajemného čekáme, zjišťujeme: jsme víc než to, co si můžeme sami dát. Čekání ukazuje, že to podstatné nám musí teprve být darováno. Když čekáme na člověka, kterého máme rádi, těšíme se. Pro adventní čas je charakteristické právě takové radostné čekání. Advent nás má k tomu, abychom v naději povznesli svá srdce. Každý z nás je očekáván. Každý jednotlivec má svůj význam. Bůh sám nás očekává, aby nám dodal odvahy k životu v pravdě. Kdo mu otevře srdce, kdo přijme jeho skrytou Přítomnost, ten dospěje k poznání, Především v adventním období.
Anselm Grün, Vánoční rozjímání
Přidat komentář