K zamyšlení
„Jestlipak víš, proč máš nohy? Abys mohl putovat k Božím chrámům.
Víš, proč máš ruce? Aby ses mohl modlit k Bohu. A oči?
Abys viděl Boha. A rty? Abys mohl k Němu hovořit. A uši?
Abys Ho mohl slyšet. Pozoroval ses někdy ze zorného úhlu zcela zaměřeného na Boha?
Takový způsob nazírání neznamená nic jiného,
než že jsi vtělenou láskou, zaměřenou na zdroj lásky.
Chtěl bys vědět, co to „prakticky znamená?“
Láska se manifestuje na nekonečně mnohých rovinách
a v nespočetně různých faset. Tentokrát vyberu hledisko,
které ti zpřístupní výše uvedené také prakticky.
Na duchovní úrovni je láska vše zahrnující proudění spojující základ
všech duší s Bohem. Proto je obzvláště sladká a obšťastňující.
Na materiální úrovni se láska vyjadřuje hlavně starostlivou péčí,
odpovědností a povinností.
Proto je láska nerozlučně spojená se službou bližnímu.
Vidíš, tu se kruh uzavírá. Služba bližnímu tě vede rovnou k Bohu,
protože celé tvé tělo pak nekoná nic jiného než bohoslužbu:
jdeš k Bohu, vidíš Boha, hovoříš s Bohem, slyšíš Boha,
dotýkáš se Boha. Všechno jsi ty. Všechno je soulad.
Všechno je Bůh.“
Promluvy k Západu, Sathya Sai
Přidat komentář