Deset lekcí o vyrovnání se s otřesy, změnami a ztrátami
Přátelé,
nedávno jsem v knihkupectví narazila na útlou knížku Stvořeni pro tyto časy od duchovní učitelky Kairy Jewel Lingo. Nahlédla jsem do ní a už jsem ji nepustila z ruky. Je to jen deset stručných kapitol, ale ty mohou být důležitým zdrojem pomoci pro ty, kteří právě čelí nějakým životním výzvám. Autorka – bývalá budhististická mniška a učitelka dharmy dává v této knize rady pro zvládání obtížných přechodových období, přičemž čerpá z buddhistického učení o nestálosti, aby nám pomohla nastolit vyrovnanost a odolnost.
Všichni v životě procházíme obdobími, kdy máme pocit, že nám něco podtrhává půdu pod nohama. To, na co jsme spoléhali jako na stabilní a pevné, se může změnit nebo dokonce zmizet. V této éře globálního rozvratu přibývají hrozby pro naši individuální, sociální a planetární bezpečnost a život se někdy může zdát zahlcující. Nejen, že bolí ztráty a rozchody bolí, ale i pozitivní změny mohou způsobit velký stres.
Život je plný změn: narození, smrt, svatba, rozvod; nový vztah; ztráta práce nebo nástup do nového zaměstnání; začátek nebo konec jedné fáze života. Změna je stresující, i když je hodně vymodlená nebo očekávaná – neznámé může působit děsivě i hrozivě.
Naučíte se:
- jak se vrátit sami k sobě i uprostřed té nejvíce nečekané situace
- jak se postarat o bouřlivé emoce a umět se vrátit do svého středu
- jak se uvolnit i v neznámých situacích
- jak kultivovat vyrovnanost a radost za jakýchkoliv okolností
- jak nalézt svůj jedinečný přínos při reagování na kolektivní proměny naší doby
Ukázka z knihy: Uvolnění a neznámo
Během těch patnácti let, které jsem prožila jako mniška, jsem často slýchala, jak se lidé Thaye ptají, co mají dělat tváří v tvář zásadním životním rozhodnutím, například jakou si mají vybrat profesní dráhu, jestli se rozejít či zůstat s partnerem nebo zda vstoupit do kláštera. Thay jim na to říkával: „Nesnažte se najít odpověď tak, že nad tím budete přemýšlet.“ Když nad určitou otázkou pořád dokola přemýšlíme, většinou nedospějeme ke skutečnému řešení, ale spíš se snadno unavíme a upadneme do ještě většího zmatku či úzkosti.
Složitější životní otázky nejde vyřešit na úrovni mysli, ale musíme je svěřit jiné, hlubší rovině vědomí. Thay nám radí, abychom si dotyčné dilema představili jako semínko, zasadili ho do živné půdy své mysli a nechali ho tam. Každodenní praxe bdělé všímavosti je sluncem i vláhou, díky kterým může semínko vypučet a jednoho krásného dne samo od sebe, v ten správný čas, vyraší. Tehdy na svou otázku dostaneme odpověď, o níž nebudeme pochybovat.
Ovšem musíme semínko v hlíně mysli nechat nerušeně ležet a nesnažit se ho neustále vykopávat a obhlížet, jestli už zapustilo kořeny. Tak vyroste jenom stěží! Stejné je to se složitou otázkou. Požádáme hlubší rovinu vědomí, aby se jí ujalo, a přemýšlení i obavy pustíme k vodě. Potom se v každodenním životě zklidňujeme, uvolňujeme a navracíme domů k sobě v přítomném okamžiku, díky čemuž zárodek otázky přirozeně a opravdově uzraje. Tento proces se nedá uspěchat ani vynutit. Potrvá týdny, měsíce, nebo i roky. Ale můžeme si být jisti, že „někde tam dole“ semínko pořád je, hluboké vědomí o něj pečuje a zrnko jednoho dne vyklíčí v jednoznačnou odpověď.
Citáty z knihy Stvořeni pro tyto časy
„Potom, co jsem skoro celý dospělý život strávila jako mniška, jsem čerstvě po čtyřicítce provedla druhý radikální obrat, jelikož jsem se rozhodla mnišský stav opustit a začít znovu od začátku. Takže zatímco řada mých přátel z mládí už založila rodinu a měla za sebou dvacet let v zaměstnání, já se ve středním věku učila věcem, které moji vrstevníci prováděli už jako dvacátníci — platit daně, používat mobil, starat se o domácnost nebo randit přes internet! Byl to obrovský skok ve mnoha rovinách: osobní, sociální, finanční, pracovní, duchovní i kulturní. V určitém smyslu jsem od základů přetvářela celou svou identitu.“
„Thay říkával: „Opravdový praktikant není ten, kdo netrpí, ale ten, kdo si se svým utrpením ví rady.“ Jinak řečeno, měřítkem našich výsledků či úspěchu není to, že nás v životě nepotkávají žádné vlny, ale že na nich dokážeme surfovat!“
„Složitější životní otázky nejde vyřešit na úrovni mysli, ale musíme je svěřit jiné, hlubší rovině vědomí.“
„V určitém smyslu se rozpouští celá naše kultura, celá společnost. Hromadně se zavíjíme do kukly a struktury, na něž jsme si zvykli spoléhat a ztotožňovat se s nimi, a které se rozpadají. Jsme v zámotku a netušíme, jak bude vypadat další stadium. Naučit se v osobním životě odevzdat neznámu je zásadním předpokladem toho, abychom se jako celek naučili projít současným obdobím stále rychlejší změny, narušení a rozpadu.“
„Kromě veškerého utrpení a bolesti je tady i spousta bytostí, které v přítomném okamžiku ostatním pomáhají. Spousta soucitných srdcí, která se otevírají a ulevují druhým od soužení, pečují o ně, předávají jim učení, ukazují jinou cestu. Lidé, kteří projevují odvahu a hájí to, čemu věří, ochraňují oceány, uklízejí řeky a pláže, zastávají se utlačovaných. I v tom nejzapadlejším koutě planety existují tací, kteří mlčky dělají to, do čeho se nikomu jinému nechce: starají se o lidi, místa, zvířata i rostliny, na něž se zapomnělo, a obstarávají všechno, co je potřeba.“
„Rozjímání nad pomíjivostí nás nemá deprimovat ani děsit, ale naopak napomáhat tomu, abychom se cítili živější, v důvěrném spojení se životem. Abychom ještě víc oceňovali, jak je vzácný.“
„Pokud složíme zbraně a uvítáme životní výzvy s otevřenou náručí, přestaneme zbytečně zvedat balvany.“
Přidat komentář