Trocha poezie na všední den
Ty víš, že vím, že víš, můj drahý pane,
že toužím k Tobě a chci být Ti blíž,
a víš, že vím, že víš, že jsem vždy týž:
proč tedy váhat s řečí při setkané?
Nelže-li naděj, kterou jsi mi dal,
nelže-li touha, která mě teď mámí,
ať padne zeď, jež stojí mezi námi,
vždyť skrytý žal je dvojnásobný žal!
Ach, nehněvej se, miluji-li v Tobě
jen to, co máš nejraději v sobě:
duch hledá ducha, cožpak je to div?
To, po čem prahnu, co čtu ve Tvé tváři,
to pochopit se sotva lidem zdaří:
kdo to chce poznat, musí zemřít dřív.
Michelangelo Buonarroti, překlad Jan Vladislav, výbor Oheň, jímž hořím
Přidat komentář