Aktuálně na nebi…
Náš vnitřní Herkules, James Bond i Terminátor v jednom, se ocitli v zemi duhových jednorožců, mateřských školek, načančaných domků na předměstí…a je to jízda. Teda, pokud se za jízdu dá považovat skok sem a skok zpátky a jízda téměř krokem. Jisté je, že v Raku nás bude spousta okolností brzdit, klást nám pod nohy překážky, určitě přijdou i hysterické scény, vydírací pláč a vytýkání, že někoho nemáte dost rádi, že se pro vás obětuje, a vy nic…
Mars v Raku je tragický v tom směru, že emoce jitří na maximum, v nich se zpátky nedrží, stejně tak jako v nostalgii, ve snění o pohádce (i když pravda, na Ryby to nemá…), zatímco všechno ostatní je zabržděné. Pokud máte někam namířeno přímo, pak se připravte, že s Rakem to bude oklikou, a to včetně citového vydírání. Na druhou stranu, v tomto období máme jistotu, že se svými emocemi budeme spojeni, že budeme cítit, odpojenost jaksi nehrozí…a pokud ano, tak jen po nezbytně nutnou dobu, kdy se vám budou počítat všechny vaše hříchy a prohřešky. Stejně tak může být výhodou, že se konečně, po skoro půl roce, kdy byl Mars v Blížencích, oprostíme od toho být neustále v hlavě, a zaměříme se taky na něco jiného. Jen prosím neberme své city a pocity jako něco směrodatnějšího, než jsou myšlenky…stále se pohybujeme ve velmi subjektivní části zvěrokruhu, velmi zabarvenou naším vnitřním nastavením. Nevidíme ještě zcela objektivně, naše nejrůznější emocionální vzpomínky, paměťové stopy, způsob, jakým jsme věci zažili poprvé, to nás všechno ovládá a dělá nám určitý filtr, přes který často nevidíme realitu takovou, jaká je.
Pozitivní na Marsu v Raku je to, že se do věcí pokládáme, to, co konáme, je s otevřeným srdcem, naplno. Takže to pro nás může být i čas, kdy můžeme konečně ukázat své skutečné já, to skryté, které normálně jen tak někomu na potkání neukazujeme. Můžeme v této době být víc ve spojení se svou duší, můžeme o ní bojovat a stát si za tím, co jsme, nikoliv jako osobnosti, ale jako duše. Nemusíme už tolik přemýšlet, můžeme už jen tak být…
Negativní na Marsu v Raku je, že místo toho, co je skutečně autentické, projevujeme jen jakousi náhražku, anebo se necháváme vést jen emocemi, které jsou v Raku bohužel stále ještě poměrně vlastnické, lpící a velmi osobní. Taky můžeme hysterčit, dělat z komárů velbloudy, chovat se jako rozmazlené primadony nebo jako všeobjímající, leč dusící matky rodu.
Přidat komentář