Ježíš Kristus nepřišel jen pro několik málo lidí, aby jim ukázal cestu. Všichni velcí Mistři přicházeli pro celé lidstvo. Přišli, aby ukázali člověku cestu k jeho opravdovému Já, cestu poznání, že jsme všichni částí téže Boží energie. Pocházíme všichni z téhož oceánu Lásky a do tohoto oceánu Lásky se navrátíme. Touto Láskou oslavujeme Vzkříšení Krista v každém z nás. Nejdůležitější, což je nutno poznat, je, že Kristus je vždy s vámi, v každé vteřině, v každém okamžiku – jestli na něj myslíte nebo ne! Je tu – můžete uchopit Jeho ruku.
K tomu mi napadá krásný příběh, který mi jednou někdo vyprávěl. Jedno malé děvčátko chtělo se svým slepým otcem přejít přes most. Otec řekl své dceři: „Mé dítě, veď mě na mostě, drž mě za ruku, až půjdeme přes most.“ Dcera odvětila: “Ne, otče, Ty drž mou ruku, ne já Tvou!“
Na první pohled to vypadá podobně, není-liž pravda? Ale je v tom rozdíl, hned jej poznáte – dcera řekla otci: „Když by se něco na mostě stalo, mohla bych Tvou ruku pustit. Ale vím, že Ty, jako můj otec, bys nikdy nepustil mou ruku, ať se děje, co se děje.“
Stejně tak je to s Kristem. Držte se Kristovy ruky, držte ruku Boží v sobě, držte ji v každé vteřině, v každém okamžiku. Držte ji neustále, v době strasti, v době radosti. Myslete vždy na Božství myslete na to, že Bůh je v každé chvíli vašeho života s vámi. Je to na vás, abyste tuto ruku drželi a nechali se vést.
Když do řeky spadne list, myslíte, že ten list ví, kam jej řeka ponese? Ne. A tak to jednoduše vzdejte. Tak jako vítr pohání list, i my se musíme stejným způsobem odevzdat do rukou Božích. Musíme se naladit na své srdce, abychom zůstali otevření a nechali se nést, ať už nás to nese kamkoliv. Život není jako vodorovná čára. Určitě půjde tato čára nahoru a dolů, někdy se člověk dostane hodně hluboko. A přeci je to vaše vlastní hra, stejně jako když stoupáte výš a výše a všechno se vám daří. Ale vězte, že když na této cestě sestupujete, když se ponořujete, je tu Boží ruka, která vás vytáhne na povrch. A už během pádu se nechejte vytáhnout nahoru! A všimněte si, jak velkolepá tato ruka je, vytáhne vás výše, nežli jste byli před tím. Jak se říká o dětech, když jim nabídneš prst, chtějí po tobě celou ruku nebo dokonce celou paži. Přesně tak je to s Bohem, jakmile podáš ruku Jemu, vytáhne tě nahoru. Záleží jen na tobě, zda vynaložíš tolik námahy a svou ruku vztáhl nahoru.
V těchto posledních dvou dnech (během oslav Velikonoc v ašrámu) jsem vás velmi často slyšel říci: „Ano, ano, ano!“ Bylo to dojemné, Bůh rád slyší „ano“. Ale toto „ano“ nesmí být povrchní. Musíte být sami k sobě upřímní. Toto „ano“ nemusíte říci ani mně, ani nikomu jinému, nýbrž výhradně sobě samotným. Jakmile vyslovíte toto „ano“ bez pochybností, bez jakéhokoliv „ale“ – co se stane? Potom spatříte svatou Boží Ruku, která vás vynáší nahoru. Budete mít radost z tohoto Božího požehnání, v každém okamžiku budete vychutnávat Boží Lásku. A to je to, co všichni hledáte.
Přeji vám všem šťastné Velikonoce a Nechť Kristus ve vás vstane, nejenom dnes, ale vždy, každý den. Nechť je Ježíš při každém procitnutí ve vás ve všech vzkříšen!
Jai Gurudev!
Paramahamsa Vishwananda
Přidat komentář