Život je dar

Největším tajemstvím života – a tohle si dobře zapamatujte – je, že život je dar. Vy jste si ho nijak nezasloužili. Není to něco, na co máte právo. Byl vám dán, nevysloužili jste si ho. Jakmile to pochopíte, vyjasní se vám mnoho věcí.

Je-li život dar, pak je darem vše, co patří k životu. Štěstí, láska, meditace – vše, co je krásné, je dar od božské Síly, od celku. Nemůžete si to vysloužit a nemůžete Existenci donutit, aby vám dala štěstí nebo lásku nebo meditaci. Tohle úsilí vychází z ega. Tohle úsilí přináší utrpení. Tohle úsilí je zaměřeno proti vám. Tohle úsilí vás ničí – je sebevražedné. Honba za štěstím je nesmysl. Nikdo ho nemůže honit. Musí na něj počkat. A není to žádné právo. Můžete být šťastní, ale nikoli na základě nějakého práva. A pokud si myslíte, že je to vaše právo, budete štěstí stále jen míjet, protože se od samého začátku díváte špatným směrem. Žádná vnější síla vás neučiní šťastnými.

Proč to tak je? Je-li život dar, pak je dar vše, co přirozeně patří k životu. Můžete na to čekat, můžete to vnímat, můžete se tomu oddat a trpělivě čekat, ale nemůžete to požadovat a nemůžete si to vynucovat.

V životě existuje právo jen na povrchu, na tržišti. Jakmile se ponoříte hlouběji, právo zmizí. A jdete-li ještě hlouběji, objevíte dar. Tuhle základní věc mějte neustále na paměti: Život jste si nezasloužili, život tu je! Žijete, aniž byste se o to jakkoli zasloužili, s úžasnou energií – jste živí! Jak je to možné? A jestliže máte život, i když jste se o to nijak nezasloužili, proč nemít i štěstí? Proč nemít lásku? Proč nezažívat extázi? Tohle všechno je možné, ale je třeba pochopit jeden zákon.

Ten zákon zní: Neusilujte o nic přímo. Štěstí nemůžete honit. Štěstí můžete přesvědčit. Přesvědčování je nepřímé. Není to útok. Postupujete, ale ne přímo, protože když jdete přímo, jste agresivní. Život se neodvíjí přímo, ale v kruzích.

Existence nespěchá. Bůh má nekonečnou trpělivost. Bůh je povaleč a rád se poflakuje. Bůh vlastně nikam nejde – on už tady je. Takže žádný cíl není. Šíp tančí stále dokola a dokola, neletí do terče – žádný terč není. Terčem je pouze bytí. A Bůh – existence, celek je všude kolem jako vůně květiny za letní noci – všude kolem, a proto není kam jít.

Bůh existuje bezčasově. Chcete-li být s Ním, nespěchejte, jinak ho minete. On bude lelkovat v přítomném okamžiku, zatímco vy budete pobíhat sem a tam. Budete jako šíp, ale on není jako šíp.

Být s Existencí znamená být šťastný, být s Existencí znamená být živý, být s Existencí znamená být v meditaci.

Hledání štěstí vyvolává pocit neštěstí. Když ho nehledáte, vyhledá štěstí vás. Jakmile zapomenete na štěstí, budete náhle šťastní. Jakmile zapomenete na spokojenost, najednou se dostaví. Vždycky byla poblíž, ale vy jste tam nebyli. Mysleli jste si – Někdy v budoucnu dosáhnu cíle, což mi přinese štěstí a budu spokojený. Byli jste v budoucnosti a štěstí bylo všude kolem vás jako vůně květiny.

Ano, Bůh je povaleč. Pořád se poflakuje někde kolem. A vy jste se při svém hledání příliš vzdálili. Vraťte se domů! A prostě buďte. Nestarejte se o štěstí. Život je tu jako dar; i štěstí tu bude jako dar – dar od Celku, božský dar.

Nedělejte nic pro to, abyste byli šťastní. Už jste udělali dost pro to, abyste byli nešťastní. Chcete-li být nešťastní, tak něco dělejte. Jestli chcete být šťastní, nechtě věci být. odpočívejte, relaxujte a dejte všemu volný průběh.

Uvolněnost je tajemství života. Uvolněnost je tajemství duchovna. Když jste uvolněni, začne se dít mnoho věcí, miliony věcí. Dějí se už teď, ale vy jste si to dosud neuvědomili. nemohli jste si to uvědomit, protože jste byli někde jinde a zabývali se něčím jiným.

Ptáci zpívají. Stromy stále kvetou. Řeky stále tečou. Tento celek je neustálé dění a je pestrý a barevný a jsou to nekonečné oslavy. Ale vy jste tak zaneprázdněni, zaměstnáni a uzavřeni, že ve vás není otevřené ani jedno okno, neproudí vámi vzduch. nepronikají do vás sluneční paprsky, nevane vámi vánek, jste pevní a uzavření. Jak můžete být šťastní? Jste uzavření, tak jak můžete poznávat tajemství, která jsou všude kolem? Jak můžete poznávat božskost? To byste se museli zbavit své uzavřenosti, svého vězení.

Kam se pořád ženete? Myslíte si, že kdesi v budoucnosti je cíl, jehož musíte dosáhnout? Život už tu je! Proč čekat na budoucnost? Proč ho odkládat na budoucnost? Život je pomalý, proto ho necítíte.  Jedinou zhoubou je věčné odkládání. Stále něco odkládáte – a míjíte život, jenž je tady a teď.

Když je člověk tady a teď, zasypává ho život květinami. Začnou se dít věci, o jakých se vám ani nesnilo. Jakmile se uvolníte a jste v meditativním stavu, žasnete, že život je tak krásný, tak euforický, že je to nekonečné blaho, že tomu ani nemůžete uvěřit. Když o tom mluví Buddha, nikdo mu nevěří. Když Ježíš mluví o Božím království, nikdo mu nevěří. Nemůžeme tomu uvěřit! Jak bychom mohli uvěřit, dokud to sami nepoznáme? Potřebujeme aspoň záblesk.

Žijeme v takovém utrpení, v takovém pekle, že nám zprávy o Božím království připadají jako pouhý sen, možná poezie, nic víc. Duchovno považuje většina lidí za jakousi fikci – úžasnou fikci, ale nic víc.  Jsou uzavření, neví, kde stojí a co se kolem nich děje.

Otevřte okna a rozrazte dveře. Vyběhněte z vězení ven pod šité nebe. Vnímejte zase své pocity! Myšlení vám nepomůže. Myšlení probíhá dál a dál, aniž byste museli otevřít jedno jediné okno. Pouze pocity vás dokážou otevřít – ale vy máte strach z pocitů; s myšlením nemáte problém, ale bojíte se pocitů, protože ty vás vedou ven. Vedou vás do samého proudu života. Stáváte se řekou tekoucí k oceánu.

Vnímejte víc své pocity a méně myslete a po čase zjistíte, že čím víc vnímáte, tím víc se uvolňujete. Čím víc vnímáte, tím víc poznáváte tajemství života – nemusíte pro to udělat nic mimořádného či zvláštního – jen buďte přístupní. Říkám, že máte být přístupní a všechno se dostaví samo.

Osho, z knihy Muž, který miloval racky